Jak židé přišli na Krymu o vlastní stát

Chruščov předal Krym Ukrajincům proto, aby se tak vyhnul splátce půjčky za nedodržený slib Ruska, založit na něm židům vlastní stát. Židé tak příli o vlastní stát v Evropě.

V roce 1923 Moskvu navštívil předseda americké židovské organizace Joint Rozin ^x/.

Její zástupci nabídli tehdejší moskevské vládě okamžitou mnohamilionovou půjčku za to, že pro židy zřídí autonomní stát v oblasti severního Krymu a části černomořského pobřeží s tím, že stane-li se tak do roku 1945, bude tato půjčka Rusku prominuta. Lev Trockij, Nikolaj Bucharin a Grigorij Zinověv návrh podpořili a pověřili tehdejšího ministra zahraničí Georgije Čičerina, aby jejich souhlas tlumočil americkým finančníkům na setkání v Berlíně. Ani Stalin nebyl proti, ale vzhledem ke složité národnostní situaci na Krymu požádal, aby se s realizací nespěchalo. V roce 1944 učinil vůči Rozinu první vstřícné gesto, kdy z Krymu začal vysídlovat Tatary, pod záminkou kolaborace s Němci. Vzhledem k tomu, že se jednalo o citlivý problém, požádal o odklad prominutí půjčky až na rok 1954, kdy měl být proces jejich vystěhování dokončen. Po smrti Stalina v roce 1953, připadl vyřešit tento problém na Nikitu Chruščova. Jeho poradci mu navrhli, aby Krym předal Ukrajině, protože dohoda o vytvoření židovské autonomní republiky byla uzavřena s Ruskou federací a ne s Ukrajinou.

Po krymských zkušenostech se ukazuje, že musíme mít "více želízek v ohni". Jinými slovy, států musíme "koupit" několik a vytvořit z nich silnou Evropskou židovskou unii s vlastním přístupem k moři, tedy včetně Slovinska. Bylo by hezké, kdyby jejím hlavním městem byla Praha nebo Vídeň.

Autoři: Vít Klíma