Quantcast
Channel: Zpravodajství
Viewing all articles
Browse latest Browse all 52867

PETR BAKALÁŘ: PRAVDA JE NEJLEPŠÍ CESTA

$
0
0
PETR BAKALÁŘ, autor kontroverzní knihy Tabu v sociálních vědách (viz Reflex č. 8/2003), se narodil v roce 1970 a vystudoval psychologii. Věnoval se šíření alternativních metod výuky psychologie na několika středních a vysokých školách, z tohoto období pocházejí i jeho publikace Psychologie v otázkách a Kniha otázek. V současné době působí, jak sám říká,"v oblasti psychologického <undergroundu>, kde se s několika sobě podobnými snaží vytvářet alternativu k poněkud sterilnímu prostředí akademické psychologie".Nepůsobí dojmem fanatika, má smysl pro humor, formuluje precizně. Ve své knize se prý"snažil nešetřit nikoho".

Sociolog Tomáš Kamín už na vás podal žalobu za hanobení národa a rasy. Knížka je označována za pseudovědeckou a nebezpečnou. Nemáte z toho trochu obavy?

Na odbornou diskusi se těším. Proto jsme také založili webové stránky www.ivtt.net, kde už se debata rozbíhá. S hypotézami, které jsou v knize uvedeny, nejsem emočně spjatý -- pokud se něco ukáže jako nepravdivé, tak to hned uvedu na pravou míru na webu, anebo v dalším vydání. Ta kniha není bible, je to text, který otevírá otázky, jež nebyly dosud u nás diskutovány. Ale jsem přesvědčen, že jako celek je těžko vyvratitelná.

Proč jste se do celé věci pustil?

Z intelektuálního zájmu a ze snahy vytvořit kontrapunkt k jisté nudě, která ve společenskovědních oborech vládne. Nic jiného v tom není.

Proč jste si vybral jako předmět zájmu zrovna rasovou nerovnost, judaismus a eugeniku?

Nenapadly mě silnější témata tabu. Jsou propojena určitou ideologií, ve všech třech se také angažovali židovští intelektuálové. Je to určitý korpus. Uvažoval jsem i o feminismu, ale to je příliš triviální, každý se tomu směje. Násilí na ženách je typické pseudotabu. Zajímavé by jistě byly církve -- jak je to ve skutečnosti s jejich altruismem, jak by svět vypadal bez církví, v čem by byl lepší a proč by lidé byli svobodnější. A pak samozřejmě tematika Romů.

Přebíráte výzkumy především z USA. Kde máte garanci, že testy a jejich výsledky jsou objektivní?

Řada textů, z nichž jsem čerpal, je mainstreamových, nejsou to žádná obskurní periodika. Například v Behavioral and Brain Sciences je vždy úvodní článek a na něj navazují oponentská vyjádření. Ti, z nichž čerpám, se pohybují ve vědeckém světě, mají určitou metodologii.

Pracujete s výsledky testů IQ, které dokazují, že negroidní rasa dosahuje v průměru o 15 procent nižších výsledků než europoidní. Vy jste všechny ty testy viděl, znáte přesné formulace úkolů, otázek?

Jistě, environmentalisté říkají, že negroidní rasa není, co se týče inteligence, geneticky hůře vybavena než europoidní. Ale není to doloženo žádnými solidními fakty. Takové testy neexistují, anebo nebyly dosud zveřejněny. Já vycházím z přibližně dvou stovek přehledových testů aplikovaných na skupinách Afroameričanů a bílých v USA. Environmentalisté jsou velcí ideologové. Fakta jsou jejich největším nepřítelem.

Nedpověděl jste mi úplně. Čím jsou tyto IQ testy, dokazující vyšší inteligenci bílých, průkazné?

Jsou průkazné tím, že předpovídají vyšší úspěšnost v životě. A skutečně ti, kteří v testech dosáhli vysokých výsledků, dosahují pak i vyššího společenského postavení a vyšších výdělků. A netýká se to jen USA. Když vám tyto testy vyplní černoši žijící v Africe, tak ti, kteří v testu vyjdou jako nejlepší, budou ve své sociální skupině, kmeni, úspěšnější než ti druzí. S výsledky testů korelují i čistě fyziologické parametry, jako je například velikost mozků, která je v průměru u negroidní rasy nejmenší, u europoidní střední a u mongoloidní největší. Testy se také skládají ze zcela jednoduchých zkoušek, například reaktivního času -- mačkání tlačítka. Tedy jak rychle mozek zpracovává informace. A výsledky jsou vždy stejné, vzájemně se potvrzují.

Vaše přesvědčení tedy zní: rasy jsou si nerovné.

Řekl bych to přesněji: liší se v některých podstatných charakteristikách. A bylo by divné, kdyby se nelišily.

Černoši jsou proto odsouzeni být po další desetiletí a staletí -- s prominutím -- hloupější?

Opět přesněji: v dnešní vyspělé společnosti nebudou tak úspěšní jako bílí či Asiaté. Ty skupiny a etnika, které mají lepší genetické dispozice ke společenskému úspěchu, budou na vyšším společenském stupínku, na lukrativních místech. Dnes je situace v USA taková, že děti z východní Asie, které pocházejí z prostých rodin, jde o tzv. boat people, dosahují vynikajících výsledků a na společenských žebříčcích stoupají. Velkou roli ovšem hraje i to, že sem přicházejí ti nejlepší z Asie, nikoli průměr.

U kapitolyJudaismus jako evoluční skupinová strategiejste čerpal z knihy Kevina MacDonalda z Kalifornské státní univerzity, který sám uvádí, že je bývalý katolík. Už to může být jistá známka neobjektivity.

Doufám, že autor si toho také byl vědom. Otázka ovšem zní, kdo by to měl zkoumat? Sami Židé? Katolíci? Nejlepší je jistě ten, kdo není judaismem nijak ovlivněn. Tedy ateista. S MacDonaldem souhlasím, pokud jde o skupinovou strategii Židů, ale zároveň se vyhnul některým otázkám. Já se je snažím pokládat. Jak je třeba možné, že Židé jsou úspěšní i ve chvílích, kdy skupinová strategie nehraje žádnou roli? Což je případ vynikajících židovských šachistů.

Judaismus je také nejdelší, nejpropracovanější kapitolou. Proč?

Čím víc průkazných čísel, výsledků testů a statistik jsem schopen dodat, tím méně může být textu. Kvantifikace judaismu je naopak velmi obtížná, mnoho věcí je potřeba popsat, a to do detailů. Jsou to celé dějiny jednoho národa, ne čísla. Musím také přiznat, že problematika ras mi osobně z vědeckého hlediska připadá zajímavější.

Jaký máte k Židům, židovství, vztah?

Nejlepší by bylo říct -- neutrální. Osobně znám zhruba desítku Židů, se všemi mám dobré vztahy. Ale na druhou stranu jsem se setkal s projevy jisté jednostrannosti, byl jsem svědkem situace, kdy se židovští účastníci jedné diskuse pasovali automaticky do rolí obětí, projevoval se u nich tzv. Auschwitz komplex. To nepřijímám. Nelze také přehlédnout židovský nepotismus.

Pro českého čtenáře bude určitě nejkontroverznější kapitola o Romech. Z vašeho textu vycházejí jako skupina, která se díky svému genetickému fondu bude vždy pohybovat na okraji české společnosti.

Takhle bych to nikdy neřekl. Ta kapitola nic netvrdí, výzkumů je stále málo. To odpovídám politicky korektně. Ale na to, jakým směrem se ty dosavadní výsledky ubírají, tedy že Romové dopadnou hůř v porovnání s bílými, i když budou vyrůstat třeba v adoptivních rodinách, na to bych si vsadil hodně vysokou částku. Pokud se tedy skutečně prokáže, že mají nižší IQ, tak bohužel na tom budou vždy hůř, ať už naše společnost bude rasistická, anebo bez rasismu. Jsem také přesvědčen, že když bude pravda takto prezentována, tak ti, kterých se týká, ji přijmou a pochopí. Řadě lidí vadí právě ta kouřová clona, která u nás realitu zamlžuje. Pokud někomu na základě změření jeho osobnosti oznámíte, že z něho nebude například vědecký pracovník, není na tom nic špatného. V té pravdě je spravedlnost.

Vaše kniha se může stát citovanou v rasistickém, extremistickém prostředí. Jak se vyrovnáte s faktem, že si vás vezme do úst spodina společnosti?

Myslím, že ji číst nebudou, neporozumí jí. Uvedené názory budou mít maximálně převzaté. Kontaktovat se s nimi nebudu, jsou to segmenty, kterými opovrhuji. Kdyby mě požádali o interview, odmítnu. Jistě, že některých názorů asi zneužijí ke svým politickým cílům, ale s tím nic neudělám. Každý vědecký objev lze zneužít.

Jak si představujete výklad pojmu "vědecká etika"?

Jádrem vědy je, že by měla být bez znamének. Nejvyšší etický zákon vědy zní: hledat pravdu. To ostatní, tedy zda je moje práce například politicky korektní, to je mi naprosto jedno.

Otázku svědomí atomového vědce, který viděl v roce 1945 "výsledky" své práce, neřešíte?

Ne. Myslím, že pravda je nakonec ta nejlepší cesta. Přes všechny nepříjemnosti, které to může způsobit. Možná ta moje kniha nemá pravdu, možná pravda leží někde mezi těmi názory, které jsou tam prezentovány a názory environmentalistů. V každém případě je ale potřeba o tom diskutovat. Je rovina vědecká a politická, a když se v té rovině vědecké pravda bude zamlčovat, tak v rovině politické nemůže společnost jít kupředu, řešit problémy. Když budeme o těchto otázkách mlčet, vyhneme se momentálním problémům. Z hlediska dlouhodobého vývoje nás pak ovšem mohou čekat katastrofy podstatně většího rozměru.

Jste schopen nést odpovědnost za to, že vaše kniha může být podnětem k tomu, že někdo půjde a začne Romy urážet: Jste hloupí a nikdy ničeho nedosáhnete?

Tuto odpovědnost necítím. Je to jako odpovědnost člověka, který vyrábí nože. Nemůže za to, že občas někdo někoho nožem zabodne. A taky to není důvod, proč by se měly nože přestat vyrábět. Přitom zdůrazňuji: jsem ochoten bojovat za nepříjemnou pravdu

Kniha má v názvu slovo tabu. Ale právě funkce tabu, zapovězení, hrála pozitivní roli v lidském vývoji. Nemají být právě ty otázky, které otevíráte, dnes zatím přecházeny?

O tom jsem také přemýšlel, jestli dnes existuje nějaké "zdravé" tabu. Nenašel jsem žádné. Myslím, že vše by mělo být vyřčené. A to hned, kdy je to objevené. Kdo ostatně určí, že právě teď je ten vhodný či nevhodný čas něco zamlčovat?

V kapitole o eugenice uvádíte, že největší šanci na úspěšnost má ta společnost, která se bude sama geneticky regulovat, "šlechtit".

Samozřejmě je eugenika zneužitelná, má rizika, ale může to být určitá cesta z krize. Právě díky některým eugenickým metodám bude možné vyrovnat rozdíly například v inteligenci. Eugenikou lze korigovat to, co vytvořila evoluce.

Míra vašeho sociálního inženýrství mi připadá až orwellovská.

Ano, je to možné.

V hlavě mi utkvěla především pasáž, podle níž bude vhodné dívky ve 12 letech sterilizovat, aby nepřišly do jiného stavu, a pak je "odsterilizovat" ve věku 22 let, kdy už budou mentálně schopny najít si vhodného partnera a vychovávat potomky.

Jistě jde o extrémní názor. Ale možná by svět byl hezčí místo k životu, kdyby to tak bylo.

Za tím si opravdu stojíte?

Ano, myslím, že stát by se měl hájit před vývojem, který jej poškozuje. Proti trendu, který jde proti tomu, co bych nazval šťastnější společností.

Promiňte -- připadáte mi jako totalitarista ve jménu eugeniky.

Ne ve jménu eugeniky. Spíš ve jménu ... naplněnější společnosti, zlepšení lidského údělu.

Myslíte, že vaše kniha změní nějak váš život? Nebo už ho změnila?

Pokud ho změní, tak asi spíš negativně. Ale rozhodně mě v uplynulých dvou letech intelektuálně naplnila. Poznal jsem při rozhovorech a konzultacích řadu zajímavých lidí. Na druhou stranu chápu, že si tím uzavírám cestu do jakýchkoli akademických kruhů, které jsou ovládány současnými ideologiemi či politickou korektností. Navíc kontinuita s předlistopadovou dobou je v nich nepřerušena, takže ti lidé se často bojí otevírat ožehavé problémy. Byli "vyselektováni" na loajalitu.

Připravujete další publikace?

Mám rozpracovanou Psychologii Romů, ale narážím na nedostatek kvalitní a nezaujaté literatury a především empirických dat. Vedle toho jsem začal psát Psychologického průvodce Prahou. Tato práce vyžaduje mnoho procházek, ba dokonce výletů po Praze, což je celkem příjemná protiváha věčného sezení a četby.

Z čeho vlastně žijete? Vás věda neživí, že?

Já podnikám.

V čem?

To není podstatné. Řekněme, že v oblasti bezpečnostních služeb. To vám sedí do té totalitární koncepce, ne?

TEXT ANDREJ HALADA

FOTO PETR JEDINÁK


zdroj: časopis Reflex
© jedinak.cz

Viewing all articles
Browse latest Browse all 52867