Operation Mockingbird

Vláda má médiá pod palcom
Všetko, čo je publikované v akomkoľvek médiu a spravodajskom formáte je odobrené, či podsunuté vládou. S týmto tvrdením sa stotožňuje stále viac ľudí. Vláda podľa nich kontroluje naše životy práve prostredníctvom médií. Ovplyvňujú čo vidíme, čítame a v konečnom dôsledku formujú naše názory podľa svojej predstavy.

Prečo to môže byť pravda:
V roku 1948 viedol istú vetvu CIA muž menom Frank Wisner. Práve on stále za operáciou s názvom Drozd, ktorej cieľom bolo získať vplyv nad všetkými kľúčovými médiami v celej krajine. V priebehu niekoľkých rokov zlanáril na svoju stranu vyše 400 novinárov, editorov, šéfredaktorov najvýznamnejších novín, ktorí publikovali veci, ktoré vláde vyhovovali a tie, ktoré do tejto škatuľky nezapadli jednoducho zmietli zo stola.

Wisner tvrdil, že novinár stojí menej ako dobrá šľapka, a vraj preňho nebol problém zlákať na stranu CIA väčšinu významných osobností z oblasti médií. Okrem iného aj ľudí z The New York Times, Time, Associated Press, ale aj ABC, Reuters a ďalších. Napriek odhaleniu a rozpusteniu operácie v 70-tych rokoch, mnohí ľudia veria, že funguje dodnes. Ktovie koľkí významní novinári figurujú na tajných výplatných páskach od CIA dnes.

Na začátku studené války (pozdní 40. léta) CIA spustila tajný projekt, nazvaný operace Drozd, jehož cílem bylo "zakoupení" si vlivu na zákulisí hlavních medií a umístění reportérů na výplatní listinu CIA. Bylo prokázáno, že tato operace měla a stále má úžasný úspěch. Snahy CIA rekrutovat americké novinové organizace a žurnalisty jako špiony a šiřitele propagandy "dozrály" pod vedením Franka Wisnera, Allena Dullese, Richarda Helmse a Philip Grahama (vydavatel The Washington Post). Wisner dal Grahamovi zelenou v tom, aby řídil program, známý pod kódem operace Drozd. Oba pak pravděpodobně spáchali sebevraždu. Každé ráno po otevření českých deníků to vypadá, že i ony jsou plné amerických prosionistických agentů, zejména na vedoucích postech.


Mary Louise


Na začátku studené války (pozdní 40. léta) CIA spustila tajný projekt, nazvaný operace Drozd (Operation Mockingbird), jehož cílem bylo "zakoupení" si vlivu na zákulisí hlavních medií a umístění reportérů na výplatní listinu CIA. Bylo prokázáno, že tato operace měla a stále má úžasný úspěch. Snahy CIA rekrutovat americké novinové organizace a žurnalisty jako špiony a šiřitele propagandy "dozrály" pod vedením Franka Wisnera, Allena Dullese, Richarda Helmse a Philip Grahama (vydavatel The Washington Post). Wisner dal Grahamovi zelenou v tom, aby řídil program, známý pod kódem operace Drozd. Oba pak pravděpodobně spáchali sebevraždu.


Finanční prostředky nakonec přijala taková média, jako jsou ABC, NBC, CBS, Time, Newsweek, Associated Press, United Press International (UPI), Reuters, Hearst Newspapers, Scripps-Howard, Copley News Service a dalších 400 novinářů, kteří, dle dokumentů CIA, plnili tajné úkoly - od zpravodajského pořizování dat až po prostředníky. Do konce 50. let CIA pronikla celostátními obchodními činnostmi, médii a univerzitami s desítkami tisíc "spolupracovníků". Ředitel CIA Dulles obsadil pracovní místa v CIA téměř výhradně absolventy Ivy League /tj. sdružení osmi nejprestižnějších soukromých univerzit v SV regionu USA, pozn. překl./, zejména z univerzity Yale (ve státě Conecticut). Mezi ně patřili např. takové postavy, jako George Herbert Walker Bush ze spolku "Lebka a zkřížené hnáty" (The "Skull and Crossbones" Society).


Mnoho Američanů stále věří a trvá na tom, že máme svobodu tisku, i když většinu zpráv dostáváme ze státem kontrolované televize. Mají mylnou představu, že reportéři mají sloužit veřejnosti. Zpravodajové jsou placení zaměstnanci a pracují pro vlastníky médií, kteří se obvykle sklánějí před inzerenty nebo vládními činiteli. Robert Parry oficiálně nahlásil Americké tiskové kanceláři (The Associated Press) první "horké" zprávy o aféře "Írán Kontra". /Tato aféra z roku 1987, známá také pod názvem "Irangate", se týkala prodeje amerických zbraní do Íránu během válečného konfliktu. Pozn. překl./ Jelikož byly tyto zprávy do značné míry tiskem a kongresem ignorovány, snažil se zprávy uveřejnit v týdeníku Newsweek. Tam však byl svědkem odvolání pravdivého příběhu, a to z politických důvodů. Robert Perry ve své přednášce "Foolling America"řekl: "Úspěšnými lidmi, kterým se dobře dařilo, byli ti, kteří nepovstali; drželi se zpátky; nenapsali velké příběhy; dívali se jiným směrem, když se před nimi odehrávaly dějiny a souhlasili s klamáním amerických občanů, ať už vědomě či ze zbabělosti." /Přednáška se konala v Santa Monice 28. března 1993, pozn. překl./


Významnější média či zpravodajské sítě jsou v prvé řadě kontrolovány obřími korporacemi, které jsou zákonem zavázány k tomu, aby zájmy svých investorů, a z toho plynoucí zisky, kladly na první místo a různé úvahy o zodpovědnosti žurnalistiky odsunuly do pozadí, neboť zájmy investorů jsou často v konfliktu s praxí zodpovědných novinářů. Před několika desetiletími existovalo asi na 50 korporací, což bylo považováno za monopolní. Dnes se tyto společnosti zvětšily co do rozsahu a zmenšily co do počtu, takže ty největší z nich absorbovaly své rivaly. Tak jak zpravodajství spadávají pod velké konglomeráty, jež mají majetkové podíly na mnoha průmyslových odvětvích a které zasahují do výběru zpráv, tak tato koncentrace vlastnictví a moci snižuje různorodost hlasů médií. Operace Drozd byla nesmírně obrovským finančním podnikem. Fondy ze CIA, proudící z velké míry přes "Kongres pro svobodu kultury" (CCF), založili Tom Braden a Pat Buchanon z "Crossfire" (televizní show CNN).


Mediální korporace sdílejí svá členství v ředitelském výboru s dalšími různými velkými korporacemi včetně bank, investičních společností, ropných společností, farmaceutických a technologických společností. Až do 80. let byly mediální systémy zpravidla vlastněny a regulovány jen na domácí půdě a byly co do rozsahu národní. Avšak nátlak z IMF /International Monetary Fund je mezinárodní finanční organizace, pozn. překl./, Světové banky (World Bank) a americké vlády ohledně deregulace a privatizace médií, komunikační a nové technologie vyústil v globální komerční mediální systém, jemuž dominuje malý počet velmi silných nadnárodních mediálních korporací (založených zejména v USA), snažících se o podporu globálních trhů a agendy CIA.


Mezi prvních devět obřích podniků, dominujících světu, patří Time Warner/AOL, Disney/ABC, Bertelsmann, Viacom/CBS, Rupert Murdochs News Corporation/Fox, General Electric/NBC, Sony, Universal/Seagram, Tele-Communications, Inc. nebo TCI a AT&T. Toto je však jen hlava chobotnice, která má i druhou a třetí řadu chapadel, jež vzájemně spolupracují anebo jen předstírají, že k sobě nepatří a jsou oddělená. Jedná se o The Washington Post/Newsweek, The New York Times/Weekly Standard, Tribune Co., US News, Gannett/USA Today, Dow Jones/Wall Street Journal, Washington Times, Knight-Ridder, a tak dále a tak dále. Pokud chcete více kvalitních informací, navštivte webové stránky skupiny "Upřímnost a přesnost ve zpravodajství", starající se o veřejný zájem médií, zde , zde a zde. Mezi taktiky mediální propagandy patří přerušení či zastavení činností; chybné údaje; odborné názory expertů, které jsou ozvěnou politiky dané organizace; trhliny; definování "oblíbených" názorů; rozptylující masová zábava a Hobsonova volba (média prezentují tak zvané konzervativní a liberální pozice).


Na toto téma naleznete výborný zdroj informací v podobě článků Alexe Constantineho: "Kdo kontroluje média? CIA rozvracející svobodu tisku, zvrácení špioni a magnáti operace Drozd, řízené CIA", "CIA: mezinárodní teroristická organizace americké vlády" a "Virtuální vláda: operace CIA ovládající mysl v Americe" - a zde. David Guyatt napsal mnoho knih a článků, včetně jednoho, jež nese název "Podrývání médií". Potom existují dva články - "Časový přehled o krutostech CIA" a "Počátky horní vrstvy" od Steve Kangase - které jsou velmi poučné, přestože jsou napsány z více liberálnější perspektivy. Steve už bohužel žádné další články nenapíše, neboť už není mezi námi. Bohužel svou smrt potkal předčasně, prý ve formě zbraně, kterou namířil sám proti sobě. Když si o něm něco přečtete na jeho webové stránce, která je stále dostupná, pak zjistíte, že nepatřil mezi ty, kteří trpí hlubokými depresemi. Uctěte, prosím, jeho památku, tím, že si přečtete, co napsal zde www.korpios.org/resurgent/CIAtimeline.html, www.korpios.org/resurgent/CIAtimeline.html, a www.korpios.org/resurgent/index.html.


V červnu 1998 odvysílala CNN rozhlasové vysílání "Údolí smrti" a časopis Time magazine (Time-Warner je majitelem obou z nich) otiskl příběh o tajné misi, nazvané operace "Tailwind" (Vítr v zádech) a o aktivitách SOG ("Skupina studií a pozorování"), jednotky tajného elitního komanda vojenských speciálních sil, která použila smrtící nervový plyn sarin, aby zabila americké dezertéry, kteří prchli do Laosu (v roce 1970, pozn. překl.). Jelikož byla CNN okamžitě zaplavena negativními reakcemi, tento příběh byl, jako obvykle, ututlán. Potvrzená zpráva o použití tohoto plynu se objevila v době, kdy se americká vláda pokoušela přimět Saddáma, aby se podrobil inspekcím ohledně zbraní! Jaká to přetvářka! Použít zbraně na naše vlastní vojáky a potom si stěžovat a obviňovat Saddáma z potenciálního užití uskladněných podobných zbraní. Některé ze zbraní byly přitom vyrobeny a dodány Spojenými státy. Zpravodajové CNN připravili ono rozhlasové vysílání po velmi rozsáhlém výzkumu a založili jej na mnoha podpůrných údajích. Úsudek si po přečtení zprávy Floyda Abramse na stránkách CNN, zde , udělejte sami.


Novináři Carl Bernstein a Bob Woodward způsobili rozruch, když napsali o aféře Watergate (v pozdních 70. letech) v novinách Washington Post. Zjistili, že se CIA pokoušela před Kongresem tajit svůj program ohledně používání žurnalistů v úmyslných propagačních kampaních, a to jak doma, tak i za hranicemi. Později bylo odhaleno, že Woodward, patřící k námořnímu zpravodajství, měl blíže k Bílému domu a znal mnoho interních pracovníků, včetně generála Alexandera Haiga. Vysoce postavený zdroj řekl Bernsteinovi: "Jeden žurnalista má cenu dvaceti agentů." V řeči CFR/trilaterální Katharine Grahamové, kterou pronesla služebně vyšším zaměstnancům na půdě ředitelství CIA v roce 1998, zazněla tato slova: "Žijeme ve špinavém a nebezpečném světě. Existují jisté věci, které by se široká veřejnost nemusela a neměla dozvědět. Věřím, že demokracie vzkvétá, když vláda učiní legitimní kroky k tomu, aby mohla uchovávat svá tajemství a když tisk rozhoduje o tom, zda vytisknout to, co ví." Možná, že existuje jiný důvod, proč mají lidé dojem, že se za palcovými titulky skrývá podezřelá agenda. Články "25 způsobů, jak potlačit pravdu: Pravidla dezinformace" a "8 charakteristických vlastností dezinformátorů", které jsou uveřejněny zde www.proparanoid.com/truth.htm, to shrnují velmi dobře.


Ralph McGehee byl agentem CIA po dobu 25 let, a to zejména v jihovýchodní Asii, kde byl svědkem bombardování vesnic a jejich ničení napalmem. To byl také důvod k tomu, aby začal hlouběji zkoumat, o čem je vlastně celá CIA. Napsal o programu "Vietnamský Fénix", který je k přečtení zde www.vwip.org/articles/m/McGeheeRalph_VietnamsPhoenixProgram.htm, a po dlouhé bitvě s cenzory CIA vydal v roce 1983 knihu s názvem "Smrtelné podvody". Ralph byl trýzněn a fyzicky týrán CIA a FBI, což mu způsobilo tělesná zranění, a jeho webová stránka CIABASE byla na jaře roku 2000 zrušena. Zkopíroval však jisté zprávy, které mohou být nalezeny zde
http://serendipity.magnet.ch/cia/ciabase_report_1.htm (a 2.htm), http://serendipity.magnet.ch/cia/death_squads.htm a zde www.thirdworldtraveler.com/CIA/Deadly_Deceits.html. Došel k závěru, že CIA není a nikdy ani nebyla agenturou centrálního zpravodajství, ale spíše skrytou, akční armádou poradců prezidentské zahraniční politiky. Velká část zodpovědnosti CIA spočívá v dezinformovanosti a primárním cílem jejich lží je americký národ.


Jeden z hlavních důvodů, proč byl zavražděn John F. Kenedy, souvisel se skutečností, že se odvážil zasahovat do rámce moci. Kennedy měl zájem na uplatňování svých ZVOLENÝCH pravomocí a nechtěl, aby se jich zmocnili jednotlivci ve zpravodajské komunitě, posedlí mocí a vyhrožující "rozštípat CIA na tisíc kousků a rozházet je ve větru". Jsou čtyři věci, které rozlítily CIA a zpečetily Kennedyho osud: 1. JFK vyhodil Allena Dullese, 2. pracoval na založení poroty, která by prozkoumávala nesčetné zločiny CIA, 3. utlumil šíři a pole působnosti CIA, 4. omezil jejich schopnost jednat na základě "National Security Memoranda 55".


Existuje tak obrovské množství informací, týkající se CIA, že by se to všechno nevešlo ani do jedné obsáhlé knihy, natož do jednoho článku. Osobně jsem dospěl k závěru, že média jsou nejen ovlivněna CIA… média jsou CIA. Mnoho Američanů si myslí, že jejich pravděpodobná svobodu tisku kontroluje vládu hlavně z toho důvodu, že sám tisk bezostyšně tento mýtus propaguje. Mezi jednu z prvních zásad kontroly populace patří kontrola všech zdrojů informací, které populace obdrží. Především kvůli všepronikající CIA a operaci Drozd se mainstreamový americký tisk stal kontrolovaným multinárodním korporačně-vládním megafonem. Jsou až po špičku nosu zabořeni do špinavostí a pokud CIA nebude zrušena, nikdy nenastane konec korupcím. Jinak bude CIA prostě pokračovat v používání svých propagandistických triků, nacpaných schránek s hlasovacími lístky, koupených voleb, vyděračství, anonymů, obchodu s drogami, sexuálních intrik, únosů, bití, mlácení, mučení, zastrašování, ekonomických sabotáží, falešných příběhů o oponentech v místních médiích, pronikání a rozvrácení opozičních politických stran, demoličních a evakuačních procedur, smrtících komand a politicky motivovaných atentátů. CIA je ztělesněním organizovaného zločinu, posedlého amokem!

Vědecká manipulace reality (citáty z kihy Bertranda Russella)

Miluj své služebnictví (citáty Aldouse Huxleyho)

Válka podle médií (úryvek z dok. filmu)