Akce provedená skupinou Pussy Riot se stala jednou z nejvýraznějších událostí roku 2012. Tzv. punková modlitba v hlavním ruském chrámu byla zorganizována v potřebné době. Únor 2012 bylo období těsně před prezidentskými volbami.
V Moskvě a v řadě dalších ruských měst se konaly protestní akce. Média psala o nebývalé občanské aktivitě a opoziční vůdci, kteří zapomněli na rozpory, vyzývali ze společné tribuny k akcím. Aby byl obrázek úplný, chyběl už jenom symbol tohoto protestu.
Tímto symbolem se stalo vystoupení Pussy Riot v Chrámu Krista Spasitele. Video s jejich "vystoupením" bylo zveřejněno na Internetu a za tři týdny všechny tři vystupující zadrželi. Po dobu vyšetřování, které trvalo několik měsíců se, z rozhodnutí soudu, všechny tři aktivistky nacházely ve vazbě. Podle názoru většiny právníků, takové opatření plně odpovídá obvinění z výtržnictví. Ne všichni s tím ale souhlasí. Zde je komentář ředitele Centra soudobého umění Marata Geľmana:
Nikdo přeci neříká, že jim je třeba tleskat. Pokud by jim ale tehdy dali pokutu, tak by bylo možné vrátit se k hodnocení samotné akce. A tak se mluvilo už jenom o jednom - zda bude Rusko pravoslavným šariátem, nebo ne. Západní tisk, který pravoslavným chrámům vůbec nerozumí, jenom psal, že děvčata zazpívala píseň proti Putinovi a za to je vsadili do vězení.
Po celou dobu konání procesu jednotliví představitelé ruské i zahraniční masové kultury psali žádosti a organizovali koncerty na podporu dívek (obzvláště se "vyznamenal" Sting a Madonna). Prakticky neznámá skupina Pussy Riot se prakticky okamžitě proslavila, aniž by přitom prodala jediný disk. Rozsudek - dva roky nepodmíněně za výtržnictví založené na náboženské nenávisti a punkové rockerky se staly hlavním tématem většiny západních médií.
A potom slávu pochybného projektu začali aktivně zpeněžovat. Zuřivá přívrženkyně Pussy Riot Madonna zahájila na Internetu prodej triček s logem skupiny. A jedna z promotion společností nabídla členkám skupiny, poté, až budou propuštěny z vězení, tour a kontrakt na 600 milionů EUR. Vše je naprosto zákonité, je přesvědčen politolog Alexej Muchin.
To, že je Pussy Riot komerční projekt, bylo jasné poměrně rychle. Obzvláště, když se na vůni peněz chytila i Madonna, která z lásky k umění prakticky nic nedělá. Jejich podpora byla poměrně značná. A jak je známo, motor nepracuje bez benzínu, který je třeba platit. A prostředky, které do nich byly investovány, je třeba bezpodmínečně vrátit.
Komerční aktivitu projevili i obhájci dívek: jménem jednoho z nich byla podána žádost o registraci značky se jménem skupiny. Je příznačné, že se advokát pokoušel zaregistrovat značku na jméno své manželky, které zároveň figurovala jako producentka dokumentárního filmu o punkové modlitbě. Skandální proces nakonec zdegeneroval na banální souboj akcionářů.
Skandál s advokáty se týká nejen značky. Jekatěrina Samucevičová, například, požaduje, aby jí bývalí obhájci vrátili klíče od bytu, občanský průkaz a další dokumenty. Avšak ti, jež ještě před rokem aktivně "nasávali" každou podrobnost tohoto případu a požadovali pro "umělkyně" svobodu a spravedlnost, její žádosti už neslyší. Společenský ohlas opadl okamžitě poté, jakmile bylo vyneseno špinavé prádlo a objevila se vzájemná obvinění ze lží a kořistnictví. Má dnes cenu divit se tomu, že případ Pussy Riot není v médiích prakticky připomínán?
Aktivistky ukrajinského hnutí FEMEN hájily v pátek práva sexuálních menšin. Čtyři dívky se svlékly na náměstí před chrámem Svatého Petra v Římě v okamžiku, kdy na balkon vyšel papež Benedikt XVI. Chtěl přečíst věřícím tradiční nedělní modlitbu.
Na obnažených tělech Ukrajinek se skvěl nápis V gaye naděje vkládáme, což je obdobou hesla Spojených států, ve kterém se jedná o Boha. Tak se aktivistky rozhodly vystoupit proti ovlivňování otázek rodiny a manželství církví, mimo jiné práva jednopohlavních dvojic adoptovat děti.
Reportérka jednoho z ukrajinských televizních kanálů usvědčila hnutí FEMEN. Tato dívka vstoupila do řad zmíněné organizace údajně proto, že ji nadchly její ideje, osobně se účastnila topless-akcí a vše natáčela skrytou kamerou. Jak vyšlo najevo, jde členkám organizace pouze o PR a peníze, které dostávají ze západní Evropy a USA.
Aby podstatu FEMEN odhalila pro veřejnost, musela se mladá novinářka podrobit aktu sebeobětování, musela se stát účastnicí jejich topless akce. Po několik týdnů ji učili profesionálnímu PR - agresívnímu způsobu chování, umění získávat pozornost novinářů tím, že ze sebe bude dělat nevinnou oběť. Nejdůležitější ale je obnažovat před objektivy svou hruď.
Topless debut se odehrál v Paříži, kde členky FEMEN nedávno otevřely svou novou kancelář. Několik dívek tam uspořádalo manifestaci ve svém tradičním stylu, to znamená, že obnažily svou hruď před islámským kulturním střediskem. Jak tvrdí novinářka, doslova na kůži pocítila nenávist lidí, jejichž náboženské city dívky záměrně urážely: Akce se pořádá v blízkosti islámského kulturního střediska. A cítíme, že lidé jsou připraveni roztrhat nás na kusy. Před zúčtováním nás zachraňují jen objektivy kolegů.
Cestu do Paříže zaplatilo novinářce hnutí FEMEN. Letenka, pokoj v hotelu, taxi a jídlo - celkem tisíc eur za jeden den na každou dívku během podobných akcí, nákup oblečení, služby vizážistů a stylistů nepočítaje.
Kromě toho vyšlo najevo, že aktivistky FEMEN dostávají plat - nejméně tisíc dolarů měsíčně, což je téměř třikrát víc než průměrný plat na Ukrajině. Krmě toho pak vydržování kanceláří v Kyjevě - 2,5 tisíce dolarů měsíčně a nedávno otevřené kanceláře v Paříži - dalších několik tisíc eur měsíčně.
Kdo tak štědře financuje toto hnutí a kdo je tím sponzorem, který dává dívkám pokyny, na koho by se měly vrhnout nahoře bez, to je skryto za sedmery zámky. Můžeme se o tom jen dohadovat. Novinářka předpokládá, že jsou to lidé, které nejčastěji vídáme ve společnosti FEMEN. Německý multimilionář Helmut Haier, německá byznys dáma Beat Shoberová a americký byznysmen Jed Sanden. Posledního z nich pokládá za sponzora FEMEN i Wikipedie.