Stahujte dokud můžete!

(3.12.2012) bylo v Dubaji schváleno, že internet je celosvětově majetkem státu podobně jako rozhlasové a televizní kmitočty, zmetci z ČR hlasovali pro. Kromě toho že je to technicky i logicky nesmysl (to by byl u rádia rozhlasový pořad majetkem státu), je to nutné k utahování šroubů a absolutní kontrole společnosti. Teď každý kdo bude mít svoji i domácí síť připojenou na internet, je ta automaticky majetkem státu, neboť je součástí internetu a služeb na něm. Co to ponese za povinnosti, to se postupně dozvíme jak budou pibývat zákony, ale čert je už venku.

Znáte to - chcete určitou knihu, ale nelze ji sehnat ani po antikvariátech, jejich reedice není v plánu ale BINGO! stáhli jste si ji z Internetu... Co s tím? Vytisknout! Přece to nebudete číst z monitoru.

Lidé mají zafixované, že tisk doma je příliš drahý. On skutečně drahý je, neboť lidé nepřemýšlí nad počtem stránek, které z náplně vytiskne, v nových tiskárnách je v náplních jen zlomek toho, co v náplni, která se koupí jako nová. Ceny náplní tak prý dotují ceny tiskáren, ale není to pravda (tiskárny jsou skutečně výrobně velice levné), v podstatě si tak výrobce vytváří prostor pro snadný zisk. A co stojí stránka v případě, když do náplně barvy jen doplňujeme?

Cenu knihy v obchodě tvoří papír, tiskové barvy, opotřebení stroje, vazba, práce a energie, sazba, licence za písmo, platy neproduktivních zaměstnanců, leasing vozidel a strojů, reklama, zisk tiskaře, zisk vydavatele, marže prodejce, odměna autora a DPH.

Pokusme se tedy zjistit cenu knihy vytištěné doma o 200 stranách:

Při dvou stech stranách to je tedy něco mezi 20 a 30Kč a to ještě za maloobchodní ceny. A to už je ale hodně dlouhá kniha. Sazba komerčních knih je roztažená, písmo zbytečně velké, papír nezvykle tlustý a přitom kupodivu lehký a to vše jen proto, aby mohla kniha být "tlustá", neboť za útlý sešitek, který vznikne když si takovou knihu vysázíte sami, by člověk nebyl ochoten vypláznout 3 kila, jako za tlustou knihu. Kdyby byla těžká, naopak by to prodražovalo přepravu.

Ceny knih nám tedy utěšeně stoupají, autoři získají z prodaného výtisku hodnotné knihy naprosto směšnou částku v jednotkách Kč (to neplatí u braku, tam autor dostává desetikoruny až stovku za prodaný výtisk u satanistické literatury typu Harry Potter). Autor tedy dostane "odměnu" od nakladatelství v řádu tisíců až desítek tisíc (u braku statisíce až miliony) a pak ještě tantiémy z každého prodaného kusu. Pokud by autor si vydal knihu sám, musel by investovat. Takhle si vlastně vezme jakoby zisk na půjčku od nakladatelství, které pak místo něj knihu vydá a distribuuje, ale ani zdaleka autor nedostane tolik, na kolik si přijde ono nakladatelství, jedná se tedy svým způsobem o velkou lichvu.

Jedna taková kniha z ofsetové tiskárny vyjde cca na 50Kč při tisícovce kusů. Nejdražší na takové knize jsou však ofsetové ocelové pláty a osvitové filmy, které kdyby nebyly, byla by kniha za polovic včetně zisku tiskaře. Tedy zlevnění tisku nastane, pokud se bude tisknout bez uvedených mezičlánků přímo doma na papír. Bez angličtiny a paypalu se ale pravděpodobně neobejdete.

Laser nebo inkoust? Každé má své výhody i nevýhody. Laser má výhodu, že se nerozpouští vlhkem, jeho plnění je však pracnější a nedá se u většiny typů tonerových krabic provádět v obytné místnosti - toner nelze vysát vysavačem, proletí jím a máte úplně všude vymalováno. Inkoust má výhodu v malých rozměrech, malé spotřebě a snažším plnění, případně možnosti napojit tiskárnu přes hadičky přímo na flašky. Nevýhoda inkoustu je, že musíte každý týden-dva aspoň něco vytisknout, aby nezaschly tiskové hlavy.

Prakticky všechny dnešní tiskárny obsahují "kurvítka" v podobě hlídacích čipů v náplních a někdy jsou tato kurvítka i v samotné tiskárně (Minolta). Čipy tak omezují zákazníka ve svých právech, aby byl vazalem a konzumentem spotřebního materiálu od výrobce tiskárny nebo jejich servisu (Minolta). U některých tiskáren vám tiskárna kvůli počtu stránek nedovolí tisknout, ikdyž v náplni je ještě víc než půlka barvy. Starší náplně zpravidla lze resetovat, do novějších je nutno koupit i nový čip (vypadá zhruba podobně jako SIMka do telefonu). Některé čínské čipy stačí koupit jednou, mažou se s každým vypnutím samy, jiné se musí kupovat nové, záleží na typu tiskárny co vše si po vypnutí pamatuje. Nikdy netiskněte až do prázdné patrony, raději doplňujte dříve.

Tiskárnu zásadně nekupujte novou - obsahují ochranné čipy, které v číně naklonují až za několik měsíců nebo vůbec nikdy. Naopak zkuste získat některý vhodný typ z likvidace ve firmách, od sousedů, známých, po bazarech nebo v bedně s elektroodpadem na obecním úřadě. Když obyčejný člověk vidí, že tiskové náplně v stojí více, než nová multifunkční tiskárna, raději si koupí novou tiskárnu. A tu starou i se starými náplněmi jednoduše vyhodí. A to je naše chvíle, neboť nové náplně lze pořídit v číně, nebo pokud nezvládáte anglicky tak na Aukru velice levně. Za 500Kč jsem na Aukru pořídil téměř litr barev, tiskové patrony za pětinu ceny co u nás.

Co je výhodné, ba pro tisk knih téměř nezbytné, když tiskárna má, je obraceč stránek - duplexer. Znamená to, že vytiskne stránku, ale po vytištění ji po necelé půl minutě schnutí znovu "sežere", protáhne obracečem a vytiskne druhou stranu. Má to velkou výhodu, pokud tiskárna vezme omylem 2 listy najednou, netisknete zbytek knihy znovu a klidně to tak můžete nechat. Tiskne se jako brožura A5, větší tiskárny (typicky řada HP OfficeJet) umí i brožuru formátu A6 (deníček).

Na internetu musíte najít postup, jak plnit tu svoji patronu. Do některých se musí vrtat díra, u jiných stačí odlepit samolepka. Budete potřebovat barvy pro tu svoji cartridge (skoro do každé jsou jiné jak vlastnostmi, tak i odstínem barvy!), stříkačky, jehly (většinou je už dodají překupníci s barvami), hodí se odsávačka na pročištění ucpaných trysek jinak se častým čištěním zapatlá tiskárna (je to čtvereček z měkké gumy s dírou na trysky a stříkačku), papírové kapesníčky (zjistěte si jak jdou vlákna a s tryskami přes něj jet jen napříč vláknům!) popř. lépe bílá netkaná textilie (ve stavebninách - paropropustná fólie).

Po plnění si dejte do nádobky trochu lihu a od nejsvětlejší barvy po černou postupně povyplachujte stříkačky i s nasazenými jehlami a pak je naprázdno několíkrát vystříkněte. Už je tak nechejte, podle jejich zbytků barvy je pak poznáte.

Pokud má cartridge čip, je nutno najít na internetu jak jej zresetovat, nebo na ebay objednat nový, starý se vyloupne a místo něj se zacvakne nebo přilepí nový.

Tak tohle je vynález nad vynálezy. Jde o to, že tenkými asi metr dlouhými hadičkami se napojíte přímo na patrony v tiskárně (vyvrtá se tam díra a zastrčí takový L konektor), hadičky vedou mimo tiskárnu do nádobek s inkoustem, kam se pouze dolévá.

U některých tiskáren může být problém s potřebou občasného resetu nebo nového čipu patrony.

Pozor, většina CISS kitů na ebay neobsahuje vše co je potřeba! Pokud patrona má uvnitř houbu nasáklou barvou, nepotřebujete filtr na inkoust, jako filtr slouží ta houba.

Mám takovou úchylku, že čas od času si stáhnu hromadu ruských elektročasopisů a pak nad nima sedím a žasnu. V jednom z nich jsem našel postup přímo pro moji tiskárnu HP (tiskárnu sice mám, ale dostal jsem ji bez zdroje, který jsem si ubastlil), jak zvýšit prakticky na neomenezou dobu životnost tiskových hlav pomocí snížení napětí, které se do těchto hlav pouští. Jedná se o úpravu samostatné 16V větve ze zdroje, aby jej bylo možno regulovat od 8 do 16V, nastaví se okamžik kdy obě patrony tisknou kvalitně a stejnoměrně (stačí nastavit 12V, jinak patrony fungují čistě mezi 9-11V) a díky snížení napětí pak nedochází k tepelnému přetěžování topných tělísek trysek, což se projeví extrémním zvýšením životnosti. Tato úprava lze snadno provést u každé tiskárny HP s děleným napájením, kdy napájecí zdroj dává 2 napětí - 16 a 32V, přičemž těch 16V slouží k přímému napájení tiskových hlav. Pokud není zdroj takto dělený, bude nutno sáhnout přímo do střev tiskárny.

Musíte vyndat tonerovou cartridge, na ineternetu si najít, kam vyvrtat díru, pomocí nálevky tam dosypat toner, přelepit díru širokou izolačkou (nebo hodně kvalitní izolepou), případně vysypat nádržku na odpadní toner. Toto ideálně nedělejte v obytné místnosti, toner nelze vysát vysavačem (proletí filtrem!) a všude lítá. Žádné záludnosti to nemá, jen se musíte naučit dostat prášek tou dírkou dovnitř. Někdy pomůže udělat díry dvě.

Pokud má cartridge čip, je nutno najít na internetu jak jej zresetovat, nebo na ebay objednat nový, starý se vyloupne a místo něj se zacvakne nebo přilepí nový.

Pokud chcete minimalizovat náklady na tisk a zároveň aby se kniha dobře četla (dlouhé řádky nejsou dobré na čtení), je lépe knihu tisknout na A5, tedy jeden list A4 bude obsahovat 4 strany A5. Pokud není zbytí a na A5 by byly příliš malé písmena (vzpomeňte si jak velké byly písmena v novinách před 20-80 lety a přesto je šlo číst), dejte to na A4.

Těžko se to popisuje, každý výrobce i typ tiskárny umožňuje různé množství voleb, musíte si prostě vyzkoušet, jaké nastavení je takové, že vytiskne brožuru, která když se přehne, má stránky jak očekáváte.

Protože tlusté sešity jsou nejen nevzhledné, ale také se nedají dobře sešít a přehnout, použijeme fintu středověkých tiskařů. Vytiskneme sešitky, které se jednoduše sešijí a poskládají na hromádku - tady už je vidět, že to nabírá formu knihy. Tisknu po 20 nebo 40 stranách najednou, to je 5 až 10 listů, ze kterých bude sešitek, no a ze sešitků pak celá kniha. Hlavně je nepřeházet, rozebrat to pak už nejde.

Sponkovačka nám hodně pomůže místo rozevřené sešívačky. Sešívačka stačí na sešity, ale nestačí na rychlovazbu. Navíc, než mít po každém zavírání sešívačky někde na zemi vypadlou sponku a pak ji mít v ponožce, raději sáhnu po sponkovačce. Pokud je potřeba sešít míň jak 3-4 listy, je nutno vzít sešívačku, jinak sponkovačka papír prorazí.

Takže jak to funguje. Položím to co chci prošít na papundekl (2 vrstvy, jinak to bude i ve stole!), dám do místa kde to chci prošít tu škvíru na hlavici sponkovačky nebo rozevřené sešívačky, lup a je to tam.

Přehneme kreslící čtvrtku v půli, ale ne přesně, asi o milimetr-dva uděláme jednu chlopeň delší (to bude ta přední), naskládáte sešitky, fest připlácnete a zjistíte jejich výšku hřbetu, tu si poznačíte na tu čtvrtku a pak ji přehnete. Vznikne tak U s jednou nohou cca o centimetr (i víc) kratší.

Vnitřek hřbetu natřeme disperzním lepidlem (Duvilax - jakýkoli typ, nebo předražený Duvilax pod názvem Herkules) tak aby tam byla cca 1-2mm souvislá vrstva. Vsuneme správně (!!!) seřazené sešitky, doklepneme nadoraz, chytneme svěrkami (v nouzi stačí i kolíčky na prádlo - jeden vedle druhého) nebo do svěráku no a dáme to někam, kde to dřív uschne (schne to hodiny).

Pokud máte možnost si sešitky někde upnout, je dobré jejich hřbet před vsunutím do lepidla párkrát přetáhnout pilkou na železo (udělat tam zářezy hluboké cca 1 mm)

Rychlovazbu nedoporučuji, dá se použít jen pokud necháte větší vnitřní okraj a budete střílet cca 3-4mm od kraje.

Tato vazba se hodí pro A4 tisky. Vzhledem k velikosti je dobré mít nějaký přípravek, který sevře listy ve svislé poloze tak, aby hřbet byl vodorovně. Prodávají se takové dílenské stolky v globsonech (mám takový z Lidlu, viděl jsem podobný i v Tescu) kolem 300-500Kč, které mají dvě desky, které lze proti sobě sevřít. Hrany a plochy, které budou svírat lepené listy, je nutno přelepit izolačkou nebo izolepou.

Stránky sklepnete, přidáte dopředu a dozadu kreslící čtvrtku, upnete tak aby čouhaly cca 0,5cm a jejich hřbet hustě a křížem-krážem pořežete pilkou na železo, až z něj budou lítat chlupy. No v praxi stačí co centimetr-dva to zářez cca 1mm. Teď ten hřbet nacucáte lepidlem, lehce povolíte sevření a posunete je níž tak, aby byl hřbet utopený mezi čelistmi stolku. Někde ho dáte uschnout, po uschnutí, pokud jste nezapomněli na tu izolačku, půjde z toho stolku krásně sloupnout. Ořežete ostré hrany lepidla, přelepíte hřbet izolačkou (plastovou, ne tou smradlavou asfaltovou!) nebo nějakou textilní páskou, případně lze nalepit i kus hadry ale musí se to umět.

Chcete to fofrem a bez čekání? Tak tady přijde na řadu sponkovačka, která prorazí 50-70 listů papíru, oproti sešívačce, kterou nad 20 listů těžko přesvědčíte ke spolupráci.

Vyrovnejte listy, položte na papundekl, zatížit tak aby se nehnuly a odprostředka hřbetu, 2-3mm od kraje, střílíte 5-9 ran. Vyloupnete to z papundeklu, utáhnete díry (nasunete něco dutého na nohu sponky a ťuk), jedním plochým šroubovákem podložíte nohu sponky a druhým ji přehnete, to opakujete na každou nohu.

Hřbet přelepíte barevnou izolačkou a máte to!

Tak už to máte za sebou a můžete se kochat prvním výtiskem.