Holokaust: diskuze je ze zákona zakázána

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí na počátku zopakoval mé argumenty, nicméně zamítl je jako neopodstatněné. NS cituje názor státního zástupce, se kterým se ztotožňuje, že dovolatel, (tedy já), byl uznán vinným tím, že článkem, který přeložil (já jsem ho nepřeložil) a poté umístil na internetu, zpochybnil existenci holocaustu a metod k tomu požívaných. Pokud dovolatel namítá, že hodlal toliko vyvolat na dané téma diskuzi, pak je nutno konstatovat, že pojem diskuze předpokládá vzájemné srovnávání názorů na dané téma, tzn. jak zápornou tak i kladnou reakci. V tomto směru lze ohledně jeho úmyslů s dovolatelem souhlasit, nicméně současně poukázal na skutečnost, že diskuze, tak jak byla shora definována, je ze zákona zakázána.

Ano, čtete dobře. Honem se podívejte do kalendáře. Ne, není rok 1400 a něco. Je opravdu 21. století, 70 let po válce a žijeme v demokratické zemi. A nejvyšší soud této demokratické země, který je složen z zkušených a a vystudovaných právníků a měl by ctít ústavu a Listinu práv a svobod člověka, která je jeho nedílnou součástí, je schopen napsat do svého oficiálního rozhodnutí, že diskuze je ze zákona zakázána.

Třetí senát Nejvyššího soudu odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání Vladimíra Stwory, a to bez vlastní argumentace, víceméně jen s odvoláním na judikaturu Ústavního soudu týkající se bojující demokracie.

Stwora ve svém komentáři chybně uvádí, že NS v rozhodnutí proponuje zákaz diskuse; tato pasáž je však pouhou rekapitulací vyjádření NSZ.

Zajímavější je, kdo o dovolání rozhodl, totiž třetí senát NS pod předsednictvím Vladimíra Jurky. Podle rozvrhu práce účinného v době nápadu ale tento soudce ve třetím senátu nepůsobil a mohl se do něj dostat pouze v případě, že by soudce tohoto senátu zastupoval. To nasvědčuje účelovému obsazení senátu a tedy porušení ústavního práva na zákonného soudce. Ale upřímně řečeno, u bývalými komunisty přetékajícího nejvyššího soudu této země to snad ani nepřekvapí…