Dovolte mi přirovnání:
Z vlakové soupravy se utrhly osobní vagony a začínají sjíždět z kopce. Průvodčí to nikomu neříká, protože nechce působit paniku a taky proto, že to byl on, kdo vykopl zarážku.
Jenže někteří cestující si začínají všímat, že jízda není taková, jaká by měla být. A začnou o tom mluvit a upozorňovat na to ostatní.
A v té chvíli nastoupí "Vojtové49" a začnou hovořit o kvalitě interiéru vagonů, o zdvořilosti průvodčího, o jeho nažehlené uniformě a velebit, jak hezky štípe jízdenky. A ty, kteří začali upozorňovat ostatní spolucestující, že se něco děje nedobrého, začnou shazovat.
Stále mi vrtá hlavou, proč někteří svůj nemalý um směřují takto kontraproduktivně. Proč místo hledání řešení nastalé situace, plýtvají svou energii, kterou máme všichni limitovanou, na vymýšlení stupidit.
Až nedávno jsem o těchto věcech hovořil se svým přítelem a tehdy jsem pochopil, že toto jednání je způsobeno vlastním limitem pochopení, uvědomění si, nebo poznání. Můj přítel je člověk velkého rozhledu v řadě oblastí lidského konání. Ale, je tu ale. On je schopen dávat do souvislostí pouze ty děje, na které může uplatnit svou zařazovací matrici. Pokud se stane, že děj je do matrice nezařaditelný, popře jeho reálnost a prostě jej dále nezpracovává. Pokud jej nutím dalšími podpůrnými argumenty, aby jej "vzal" a v jeho kontextu přehodnotil svůj postoj, stane se velmi rychle útočným, zlým, až nepřátelským. Prostě tudy vlak nejede.
A Vojto, plody společné práce jsou třeba právě ty daně, do kterých přispívají prakticky všichni výdělečně činní v této zemi. A ty by se měli vrátit do společnosti tak, aby to byl pro všechny, v obecném slova smyslu, přínos. Nevím jak Vy, ale já neznám nikoho, kdo by se zavázal poskytovat své výdělky bohatým a nekontrolovatelným. Všechna náboženství hovoří o povinnosti podpory těch nejchudších formou poskytování almužny. Ale nikde není: "75% svého výdělku státu odevzdáš".
Jestliže někdo, byť "demokraticky" zvolený, přijme můj závazek, ke kterému jsem mu nedal mandát, necítím se jím být vázán. A pokud k tomu ještě přijme závazek, že jakoukoliv část z těchto společných peněz odevzdá mimo tuto republiku a způsobem v článku popsaným, tak takového člověka považuji za vlastizrádce se vší parádou. A považte, vlastizrádce přeci nemohu považovat za autoritu, nebo jej dokonce poslouchat!
Z vlakové soupravy se utrhly osobní vagony a začínají sjíždět z kopce. Průvodčí to nikomu neříká, protože nechce působit paniku a taky proto, že to byl on, kdo vykopl zarážku.
Jenže někteří cestující si začínají všímat, že jízda není taková, jaká by měla být. A začnou o tom mluvit a upozorňovat na to ostatní.
A v té chvíli nastoupí "Vojtové49" a začnou hovořit o kvalitě interiéru vagonů, o zdvořilosti průvodčího, o jeho nažehlené uniformě a velebit, jak hezky štípe jízdenky. A ty, kteří začali upozorňovat ostatní spolucestující, že se něco děje nedobrého, začnou shazovat.
Stále mi vrtá hlavou, proč někteří svůj nemalý um směřují takto kontraproduktivně. Proč místo hledání řešení nastalé situace, plýtvají svou energii, kterou máme všichni limitovanou, na vymýšlení stupidit.
Až nedávno jsem o těchto věcech hovořil se svým přítelem a tehdy jsem pochopil, že toto jednání je způsobeno vlastním limitem pochopení, uvědomění si, nebo poznání. Můj přítel je člověk velkého rozhledu v řadě oblastí lidského konání. Ale, je tu ale. On je schopen dávat do souvislostí pouze ty děje, na které může uplatnit svou zařazovací matrici. Pokud se stane, že děj je do matrice nezařaditelný, popře jeho reálnost a prostě jej dále nezpracovává. Pokud jej nutím dalšími podpůrnými argumenty, aby jej "vzal" a v jeho kontextu přehodnotil svůj postoj, stane se velmi rychle útočným, zlým, až nepřátelským. Prostě tudy vlak nejede.
A Vojto, plody společné práce jsou třeba právě ty daně, do kterých přispívají prakticky všichni výdělečně činní v této zemi. A ty by se měli vrátit do společnosti tak, aby to byl pro všechny, v obecném slova smyslu, přínos. Nevím jak Vy, ale já neznám nikoho, kdo by se zavázal poskytovat své výdělky bohatým a nekontrolovatelným. Všechna náboženství hovoří o povinnosti podpory těch nejchudších formou poskytování almužny. Ale nikde není: "75% svého výdělku státu odevzdáš".
Jestliže někdo, byť "demokraticky" zvolený, přijme můj závazek, ke kterému jsem mu nedal mandát, necítím se jím být vázán. A pokud k tomu ještě přijme závazek, že jakoukoliv část z těchto společných peněz odevzdá mimo tuto republiku a způsobem v článku popsaným, tak takového člověka považuji za vlastizrádce se vší parádou. A považte, vlastizrádce přeci nemohu považovat za autoritu, nebo jej dokonce poslouchat!
Příteli, příměr je velice pěkný, ale zapomínáte na jednu "skupinu" lidí - kteří podobné chování MAJÍ v popisu práce a jsou za to placeni!! Čili to třeba chápou, ale MUSÍ psát tak, jak je jim poručeno.. Říká se jim trefně presstitutky.. A v menším jsou i zde, takže to berte s klidem a některé osoby tedy nemá cenu přesvědčovat je o jejich omylu, je to ztráta času.
