Kmeňovo-etnicky zamerané periodikum česká bodka-týždeň napísalo oslavnú ódu na jedného zločinca, ktorý spoluspôsobil úpadok a biedu v Rusku po zrútení bolševického systému, za čo bol odmenený ťažkými miliardami dolárov preliatými z Ruska na jeho západné bankové kôntá a akciové portfólia, ako si to eufemisticky títo bastardi nazývajú.
Leonid Valentinovič Blavatnik.
Tento pokus prosionistického týždenníka je jeden z mnohých podobných, je to dôkaz ich snahy vytvárať zo sionistických zmrdov spoločensky známe a akceptované celebrity. Prinášame ho takmer celý - nemusia nám za to ďakovať, radi ich hlúpu propagandu zverejníme aj nabudúce.
Dravý americký byznysmen s ruskými kořeny Len Blavatnik miluje luxus a rád pobývá v kruzích celebrit. Se svou jachtou pojmenovanou po rodném městě Oděsa miliardář například loni dorazil na filmový festival do Cannes, aby pohostil herecké hvězdy, jako jsou Sarah Jessica Parkerová (hlavní hvězda seriálu a filmů Sex ve městě) či Jane Fondová nebo filmového producenta trháku Zamilovaný Shakespeare Harveye Weinsteina. V Londýně pak tento boháč vlastní sídlo na proslulé ulici Kensington Palace Gardens, která je považována za jednu z nejdražších na světě. V roce 2004 za něj zaplatil 41 milionů liber (podle tehdejšího kursu dvě miliardy korun).
Blavatnik přitom začínal od nuly. Narodil se v židovské rodině, která v roce 1978 emigrovala z tehdejšího Sovětského svazu. Jeho původní jméno tak zní Leonid Valentinovič Blavatnik, zkratku křestního Len získal až ve Spojených státech, kde se stal miliardářem díky vlastní píli a štěstí být ve správnou chvíli na správném místě. K úspěchu mu rovněž pomohlo kvalitní vzdělání, které získal v počítačových vědách na Kolumbijské univerzitě a MBA na harvardské Business School, ale i privatizace v Rusku a skvělý "čich" na příležitosti.
Ruské privatizační eso
Společnost Access Industries, která zastřešuje všechny jeho investice, založil v roce 1986 a dodnes jí šéfuje. Prvním krokem k bohatství byl obchod s nemovitostmi v USA. Tou pravou zlatou žílou se však stala až ruská chaotická transformace po roce 1989. Blavatnik tehdy se svým spolužákem z univerzity Viktorem Vekselbergem utvořili investiční fond Renova, který poději transformovali na společnost AAR. Skrze ni získali v privatizaci kontrolní podíl v ruské ropné společnosti TNK, jejíž poloviční podíl v roce 2003 zpeněžili za osm miliard dolarů společnosti British Petroleum (dnes BP). Vznikla tak britsko-ruská firma TNK-BP, která je jednou z největších těžebních společností v Rusku. Se spolužákem dodnes sedí ve správních orgánech společnosti.
Kromě toho má Blavatnik podíl i v největším světovém producentovi hliníku, kde působí s dalším ruským oligarchou Olegem Děripaskou (ten má přímou linku na český svět boháčů, protože se už několik let soudí s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem o pojišťovnu Ingosstrach). Blavatnik nyní zaujímá vysoké příčky na žebříčcích boháčů v USA i ve Velké Británii, protože v obou zemích střídavě pobývá. Podle časopisu Forbes je s majetkem 11,9 miliardy dolarů na 72. místě mezi největšími boháči světa.
Len ve svém podnikání dlouhodobě vsadil na tři oblasti: těžba surovin a petrochemie, telekomunikace a média a nemovitosti. Do médií přitom vstoupil tento dobrodruh poměrně nedávno, když minulý rok v červenci koupil skupinu Warner Music za 3,3 miliardy dolarů. Ta vydává desky rockové skupině Aerosmith, zpěvačce Björk či legendám Sex Pistols a Franku Sinatrovi.
Záběr holdingu Access Industries je obrovský. Přes něj vlastní Blavatnik několik menších firem včetně značky ženských oděvů Tory Burch a firmy Perform, která vysílá anglickou fotbalovou ligu, tenis a další sporty přes internet a spravuje internetové stránky sportovních týmů a lig.
Chemický výbuch
Největším dobrodružstvím však pro Blavatnika nebyla média či ruská privatizace, ale chemie. Tento sektor Blavatnika ponížil jako žádný jiný a způsobil mu masivní ztráty, kvůli nimž byl nucen vyhlásit na svou americkou větev společnosti LyondellBasell bankrot. "Vyhlásit bankrot na společnost je zkušenost, kterou už bych nikdy nechtěl zopakovat, byly to skutečně temné chvíle," uvedl tehdy Blavatnik pro magazín Forbes. "Vynaložil jsem na záchranu tolik peněz, že by to bylo hodně pro kohokoli," dodal.
O bankrot a ochranu před věřiteli nakonec třetí největší soukromá chemička na světě LyondellBasell stejně musela požádat v lednu 2009. Po drastických úsporných opatřeních a dalších mohutných finančních injekcích ale už příští rok v dubnu vyšla LyondellBasell z řízení s podstatně silnější pozicí. Po 16 měsících snížila svůj dluh z 24 miliard dolarů na pět miliard a její akcie na burze letěly raketově vzhůru. Loni už znovu vykazovala zisk.
Na krizi však Blavatnik nedoplatil jen v chemickém průmyslu, ale i kvůli propadu hypotečního trhu v USA. Americká banka JPMorgan Chase mu v roce 2007 poradila, aby nakoupil cenné papíry založené na hypotékách s nejvyšším hodnocením AAA. Poté co všechny tyto cenné papíry smetla finanční krize, ztratil Blavatnik 100 milionů dolarů. V roce 2010 pak podal na banku žaloby kvůli tomu, že nedodržovala dohodnutou investiční strategii. Tyto spory stále pokračují.
Americko-ruský miliardář Blavatnik však není jen tvrdý byznysmen, ale zařadil se rovněž do vzrůstajícího zástupu boháčů filantropů. Nejštědřeji podporuje British Museum, galerii moderního umění Tate Modern v Londýně a Muzeum moderního umění v New Yorku.
Miliardář Len Blavatnik v roce 2010 věnoval 115 milionu dolaru na založení Blavatnik School of Government na Oxfordské univerzitě, čímž se stal jedním z největších mecenášů školy.
Blavatnik přitom začínal od nuly. Narodil se v židovské rodině, která v roce 1978 emigrovala z tehdejšího Sovětského svazu. Jeho původní jméno tak zní Leonid Valentinovič Blavatnik, zkratku křestního Len získal až ve Spojených státech, kde se stal miliardářem díky vlastní píli a štěstí být ve správnou chvíli na správném místě. K úspěchu mu rovněž pomohlo kvalitní vzdělání, které získal v počítačových vědách na Kolumbijské univerzitě a MBA na harvardské Business School, ale i privatizace v Rusku a skvělý "čich" na příležitosti.
Ruské privatizační eso
Společnost Access Industries, která zastřešuje všechny jeho investice, založil v roce 1986 a dodnes jí šéfuje. Prvním krokem k bohatství byl obchod s nemovitostmi v USA. Tou pravou zlatou žílou se však stala až ruská chaotická transformace po roce 1989. Blavatnik tehdy se svým spolužákem z univerzity Viktorem Vekselbergem utvořili investiční fond Renova, který poději transformovali na společnost AAR. Skrze ni získali v privatizaci kontrolní podíl v ruské ropné společnosti TNK, jejíž poloviční podíl v roce 2003 zpeněžili za osm miliard dolarů společnosti British Petroleum (dnes BP). Vznikla tak britsko-ruská firma TNK-BP, která je jednou z největších těžebních společností v Rusku. Se spolužákem dodnes sedí ve správních orgánech společnosti.
Kromě toho má Blavatnik podíl i v největším světovém producentovi hliníku, kde působí s dalším ruským oligarchou Olegem Děripaskou (ten má přímou linku na český svět boháčů, protože se už několik let soudí s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem o pojišťovnu Ingosstrach). Blavatnik nyní zaujímá vysoké příčky na žebříčcích boháčů v USA i ve Velké Británii, protože v obou zemích střídavě pobývá. Podle časopisu Forbes je s majetkem 11,9 miliardy dolarů na 72. místě mezi největšími boháči světa.
Len ve svém podnikání dlouhodobě vsadil na tři oblasti: těžba surovin a petrochemie, telekomunikace a média a nemovitosti. Do médií přitom vstoupil tento dobrodruh poměrně nedávno, když minulý rok v červenci koupil skupinu Warner Music za 3,3 miliardy dolarů. Ta vydává desky rockové skupině Aerosmith, zpěvačce Björk či legendám Sex Pistols a Franku Sinatrovi.
Záběr holdingu Access Industries je obrovský. Přes něj vlastní Blavatnik několik menších firem včetně značky ženských oděvů Tory Burch a firmy Perform, která vysílá anglickou fotbalovou ligu, tenis a další sporty přes internet a spravuje internetové stránky sportovních týmů a lig.
Chemický výbuch
Největším dobrodružstvím však pro Blavatnika nebyla média či ruská privatizace, ale chemie. Tento sektor Blavatnika ponížil jako žádný jiný a způsobil mu masivní ztráty, kvůli nimž byl nucen vyhlásit na svou americkou větev společnosti LyondellBasell bankrot. "Vyhlásit bankrot na společnost je zkušenost, kterou už bych nikdy nechtěl zopakovat, byly to skutečně temné chvíle," uvedl tehdy Blavatnik pro magazín Forbes. "Vynaložil jsem na záchranu tolik peněz, že by to bylo hodně pro kohokoli," dodal.
O bankrot a ochranu před věřiteli nakonec třetí největší soukromá chemička na světě LyondellBasell stejně musela požádat v lednu 2009. Po drastických úsporných opatřeních a dalších mohutných finančních injekcích ale už příští rok v dubnu vyšla LyondellBasell z řízení s podstatně silnější pozicí. Po 16 měsících snížila svůj dluh z 24 miliard dolarů na pět miliard a její akcie na burze letěly raketově vzhůru. Loni už znovu vykazovala zisk.
Na krizi však Blavatnik nedoplatil jen v chemickém průmyslu, ale i kvůli propadu hypotečního trhu v USA. Americká banka JPMorgan Chase mu v roce 2007 poradila, aby nakoupil cenné papíry založené na hypotékách s nejvyšším hodnocením AAA. Poté co všechny tyto cenné papíry smetla finanční krize, ztratil Blavatnik 100 milionů dolarů. V roce 2010 pak podal na banku žaloby kvůli tomu, že nedodržovala dohodnutou investiční strategii. Tyto spory stále pokračují.
Americko-ruský miliardář Blavatnik však není jen tvrdý byznysmen, ale zařadil se rovněž do vzrůstajícího zástupu boháčů filantropů. Nejštědřeji podporuje British Museum, galerii moderního umění Tate Modern v Londýně a Muzeum moderního umění v New Yorku.
Miliardář Len Blavatnik v roce 2010 věnoval 115 milionu dolaru na založení Blavatnik School of Government na Oxfordské univerzitě, čímž se stal jedním z největších mecenášů školy.
Toľko teda k jednému osudu dnešnej doby. Aby ste si na to spomenuli, keď znova budete mať taký ten pocit, že konflikt je to len kultúrny a že nemáte dôvod byť tvrdý, že veď skoro o nič nejde, že veď všetci sme ľudia.