Rozsah různých hrozeb se rozprostírá od vlád zkoušejících kontrolovat občany až po nárůst těch 'zahrad za zdí jak v blázinci' ve stylu Facebooku a Applu. Sergey Brin říká, že on spolu-zakladatel Googlu by nebyli schopni vytvořit svého vyhledávacího giganta, pokud by internetu dominoval Facebook. Fotografie: Justin Sullivan/Getty Images
Principy otevřenosti a universálního přístupu, na kterých spočívalo vytváření internetu už před třemi desítkami let, jsou zatím v největším ohrožení, co je kdy postihlo, jak tvrdí spolu-zakladatel Googlu Sergey Brin.
V interview s Gurardian varoval Brin, že existují velice mocné síly, které se po celém světě proti internetu ze všech stran formují." "Mám větší obavy, než jsem míval v minulosti," řekl. "Je to děsivé."
Hrozba svobodě internetu pochází, jak tvrdí, od kombinace rostoucích pokusů vlád o kontrolu přístupu a o kontrolu komunikace jejich občanů se snahami zábavního průmyslu od rozdrcení pirátství ale i se ze vzestupem "restriktivních" zahrad za zdí (jak v blázinci), takových jako Facebook a Apple, které uvalily tuhou kontrolu na to, jaký software lze na jejich platformě spouštět.
38-letý miliardář, jehož rodina utekla před antisemitismem ze Sovětského svazu, je široce považován za hnací sílu za částečným stažením Googlu z Číny v roce 2010 kvůli obavám z cenzury a z kybernetických útoků. Před pěti lety řekl, že nevěří, že Čína nebo kterákoliv země by mohla účinně dlouhodobě internet omezit, nyní ale říká, že se ukázalo, že se mýlil. "Myslím, že sice neexistuje způsob, jak dostat džina zpět do lahve, ale nyní to vypadá, že v určitých oblastech, toho džina zpátky do flašky nacpali," říká.
Řekl, že mu nejvíce dělaly starosti snahy zemí, jako je Čína, Saúdská Arábie a Irán, o cenzuru a omezení uživatelů v přístupu k internetu, varoval ale, že vzestup Facebooku a Applu, které mají své vlastní proprietální platformy a kontrolují přístup svých uživatelů, přináší riziko zadušení inovací a hrozbu balkanizace webu.
"Je toho hodně, co lze ztratit," řekl. "Např. všechny ty informace v aplikacích - tato data nelze vyštrachat webovými crawlery. Takže je nelze vyhledat."
Brinova kritika Facebooku je pravděpodobně kontroverzní, jelikož přístupem k této sociální síti odhadem protéká 100 miliard dolarů (64 miliard liber). Stoupající hvězda tohoto rivala Googlu má explozivní růst: má tam zapsaných polovinu Američanů s tím, že přes počítač tam přistupuje po celém světě více než 800 milionů členů.
Brin řekl, že on a spolu-zakladatel Larry Page by nebyli schopni vytvořit Google, kdyby internetu dominoval Facebook. "Museli byste hrát podle jejich pravidel, a ty jsou opravdu restriktivní," řekl. "Určitý typ prostředí, který jsme v Googlu vyvinuli, jehož účelem je schopnost rozvíjet vyhledávací engine, je opodstatněný, jen když je web otevřený. Jakmile máte příliš mnoho pravidel, tak to zadusí inovaci."
Kritizoval Facebook za to, že uživatelům neusnadňuje přepnout se se svými daty do jiných služeb. "Facebook už roky vysává kontakty z Gmailu," řekl.
Brinovy komentáře pochází z prvního dne týden dlouhého vyšetřování Guardian o zintenzivňující se bitvě o kontrolu nad internetem, která se bojuje po celém světě mezi vládami, společnostmi, vojenskými stratégy, aktivisty a hackery.
Počínaje pokusy, co činí Hollywood, aby protlačil legislativu umožňující zavírání pirátských webových stránek, přes britskou vládu, co plánuje monitorování sociálních médií a používání webu, je étos otevřenosti, což je šampión pionýrů internetu a celosvětového webu, napadán z nesčetných stran.
V Číně, která má více uživatelů internetu než kterákoliv jiná země, nedávno vláda ve snaze ochočit bující scénu mikrobloggingu zavedla nová pravidla "skutečné identity". I v Rusku existují mocné hlasy volající po vládě nad blogosférou obviněnou z rozdmychání vlny protestů proti Vladimíru Putinovi. Přichází zprávy, že Irán plánuje od léta zavést uzavřený "národní internet".
Ricken Patel, spolu-zakladatel Avaaz, 14-milionové on-line aktivistické sítě, která poskytuje komunikační vybavení a výcvik syrským aktivistům, odráží Brinovo varování: "Spatřili jsme masivní útok na svobodu webu. Vlády si uvědomují moc tohoto média organizovat lidi a po celém světě to zkouší zbořit, nejen na takových místech jako Čína a Severní Korea; vidíme návrhy zákonů ve Spojených státech, v Itálii a po celém světě."
V pondělí do Guardian psal proslulý čínský umělec a aktivista Ai Weiwei a tvrdí, že pokusy čínské vlády o kontrolu internetu budou nakonec odsouzeny k neúspěchu. "Dlouhodobě," říká, "musí pochopit, že nemohou internet kontrolovat, leda by ho zavřeli - ale s důsledky toho už žít nemohou."
Uprostřed rostoucích obav o militarizaci internetu a tvrzení - které Peking popřel - že Čína provedla četné kybernetické útoky na US vojenské a korporátní cíle, říká, že bude hrozně těžké, aby kterákoliv vláda on-line chránila svoje "teritorium".
"Srovnáte-li internet s fyzickým světem, tak ve skutečnosti mezi jednotlivými zeměmi neexistují žádné zdi," řekl. "Pokud by Kanada chtěla poslat tanky do US, tak neexistuje nic, co by je zastavilo, a stejné je to s internetem. Je beznadějné zkoušet kontrolovat internet."
Svá nejdrsnější slova si rezervoval pro zábavní průmysl, který, jak říká, "se sám střelil do nohy nebo možná i hůře, než do nohy," tím, že loboval za legislativu k zablokování stránek nabízejících pirátský materiál.
Řekl, že zákony Sopa a Pipa protěžované filmovým a hudebním průmyslem by vedly k využívání stejných technologií a přístupů v US, za které tyto kritizují Čínu a Irán. Zábavní průmysl selhal vyhodnocení vyhodnocení faktu, že lidé si stejně budou nadále stahovat pirátský obsah, dokud jej bude snadnější získat a používat než legitimně získaný materiál, řekl.
"Roky jsem to nezkoušel, ale když přijdete na pirátské webové stránky, můžete si vybrat, co chcete; stáhnout si to do zařízení podle vaší volby a bude to hned fungovat - a pak, když se musíte přeškrábat přes všechny ty překážky (u legitimního obsahu), tak zjistíte, že si vytváří zdi, které lidi odrazují, aby si to koupili," řekl.
Brin uznává, že někteří lidé jsou teď úzkostliví z množství svých osobních dat, které jsou nyní v dosahu US úřadů, protože tato jsou umístěna na serverech Googlu. Řekl, že společnost je periodicky nucena tato data vydávat a někdy je jí i zákonnými omezeními zabráněno, aby uživatele informovala, že k tomu došlo.
Řekl: "Dost toho odrazíme; jsme schopni hodně požadavků odmítat. Děláme vše možné, abychom tato data ochránili. Kdybychom měli magickou hůlku a nebyli podřízeni US zákonu, tak by to bylo ohromné. Kdybychom mohli být v nějaké magické jurisdikci, kde lez každému na světě věřit, to by bylo ohromné … Děláme to tak, jak to jen lze."