Neuroložka Peggy Mason z Univerzity of Chicago a její kolegové uskutečnili řadu pokusů na krysách, které mají objasnit evoluční kořeny empatie. Již předcházející pokusy ukázaly, že hlodavci mohou být emocionálně ovlivněni pocity svého "kolegy" v laboratorní kleci. Například se zdálo, že myši pociťovaly větší bolest, když viděly jinou myš v bolestech.
Nazvat někoho krysou není zrovna kompliment, ale provedené studie dokazují, že krysy soucítí a nezištně pomohou partnerovi, který uvízl v pasti. Zmíněná skupina neurologů vymyslela test, kde uvěznili laboratorní myš v plexiglázové trubce a umístili ji zpět do klece jejího partnera. "Nevězněná" myš okamžitě pochopí problém a začne horečně pracovat na osvobození myši v děrované trubce. V dalším obdobném pokusu vědci dali vedle vězněné krysy čokoládu a opět drtivá většina krys nejdříve osvobozovala svého "kolegu" v nouzi a ignorovala čokoládu. Studie ukazuje, že základy pro-sociálního chování mají již hlodavci a není specifické jen pro primáty. Jeden z vědců položertovně dodává "důkaz, že pro lidstvo není vše ztraceno".
Nazvat někoho krysou není zrovna kompliment, ale provedené studie dokazují, že krysy soucítí a nezištně pomohou partnerovi, který uvízl v pasti. Zmíněná skupina neurologů vymyslela test, kde uvěznili laboratorní myš v plexiglázové trubce a umístili ji zpět do klece jejího partnera. "Nevězněná" myš okamžitě pochopí problém a začne horečně pracovat na osvobození myši v děrované trubce. V dalším obdobném pokusu vědci dali vedle vězněné krysy čokoládu a opět drtivá většina krys nejdříve osvobozovala svého "kolegu" v nouzi a ignorovala čokoládu. Studie ukazuje, že základy pro-sociálního chování mají již hlodavci a není specifické jen pro primáty. Jeden z vědců položertovně dodává "důkaz, že pro lidstvo není vše ztraceno".