Image may be NSFW.
Clik here to view.
https://www.youtube.com/watch?v=66uXIe2DE68
Poslední řecká dohoda je další úlitbou evropské nerozhodnosti. Německo si musí ujasnit, zda chce dál solidárně pomáhat a nebo trestat. Poslední balík nedělá správně ani jedno a odkládá bolestivá rozhodnutí do budoucna.
I když vše půjde jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně na 121 % HDP. To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh. Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem (byť řízeným) a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF.
Daleko pravděpodobnější je méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů (to ostatně potvrzují i lednová data a skoro 20ti procentní propadu DPH). Negativní scénář realisticky počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 % HDP (blízko dnešních úrovní) a potřebovali půjčit až 245 mld. eur na běžný provoz.
Zdá se, že jediný důvod, proč eurozóna dnes ještě s Řeckem tuto hru hraje, je strach z úplného bankrotu Řecka a z jeho odchodu z eurozóny. To je špatně jak pro Řecko, tak pro eurozónu. Měnová unie, jak říká Martin Wolf z Financial Times, těžko může dlouhodobě držet pohromadě jen strachem z toho, že rozchod by všem způsobil velké škody. Silné tří-áčkové země eurozóny - Německo, Nizozemí, Finsko - se musí rozhodnout, zda chtějí Řecku skutečně pomoci postavit se na nohy a zůstat v měnové unii.
Pokud ano, záchranný plán musí mít jinou strukturu, eurozónu to bude stát víc peněz a především trpělivosti. Německo a spol. se musí politicky sžít s představou dlouhodobého Marshallova plánu pro periferie eurozóny, který jim pomůže srovnat krok s tvrdým jádrem. Pokud něco takového nechtějí nebo nedokáží, je na místě stavět proti Řecku a pravděpodobně i Portugalsku obranný val. Takový, který by umožnil kompletní bankrot, eventuální odchod z eurozóny a zamezil finanční nákaze ve zbytku periferních ekonomik. Ochranný val může být ve finále mnoho-násobně dražší než Marshallův plán, lépe se ale prodá netrpělivým voličům. Rozhodnutí pro jednu ze dvou možných cest nicméně vyžaduje odvahu, která v tuto chvíli evropským špičkám schází.
