Židovské kmeny nebyly
schopné přijmout Muhammada
jako Božího posla,
protože to odporovalo
jejich učení a tradici.
Oni již svého jediného Boha měli
a s ním i celou řadu proroků.
V tom byl základní problém.
Dalším bylo ovládání trhu.
Rozpoutal se boj kvůli obchodu
se stříbrem, s kovy, a tak dále.
schopné přijmout Muhammada
jako Božího posla,
protože to odporovalo
jejich učení a tradici.
Oni již svého jediného Boha měli
a s ním i celou řadu proroků.
V tom byl základní problém.
Dalším bylo ovládání trhu.
Rozpoutal se boj kvůli obchodu
se stříbrem, s kovy, a tak dále.
Nově příchozí
Muhammadovi stoupenci
se snažili ovládnout
místní ekonomiku
a židovským kmenům
se to jistě nelíbilo.
Muhammadův vztah
s židovskými kmeny se zhoršoval.
V konfliktu s Mekkou
očekával jejich podporu,
ale Židé měli s Kurajšovci v Mekce
výhodné obchodní vazby,
kterých se nechtěli vzdát.
Muhammadovi se posmívali za to,
že překrucuje či napodobuje
učení o jednobožství,
které už dávno vyznávali.
Představitelé židovských kmenů
se potají scházeli
s Muhammadovými nepřáteli.
Také některým pohanským kmenům,
které konvertovaly k islámu,
začal vadit Muhammadův úspěch.
Muhammad teď čelil dvojí hrozbě.
Nedlouho po vítězné bitvě
u pramene Badr
se Muhammad začal potýkat
s vážným problémem
židovských kmenů v Medíně.
Dozvěděl se o tajných setkáních
mezi židovskými předáky
a nepřáteli muslimů z Mekky.
Muhammad se obával,
že kdyby Kurajšovci zaútočili,
židovské kmeny by se s nimi
mohly dohodnout
a pomohly by jim ho zničit.
Proto obklíčil jednu ze židovských
vesnic na jihu Medíny.
Její obyvatelé se
po dvoutýdenním obléhání vzdali
a byli z Medíny vykázáni.
Součástí Medínské ústavy
bylo i ujednání,
že tu společně žijí lidé
různých kmenů a různé víry.
Židé měli právo tu žít,
provozovat obchod
a praktikovat svou víru.
0Za to ale měli státu
prokazovat určitou loajalitu.
A v jednu chvíli se stalo,
že část Židů se začala chovat
jako jakási "pátá kolona".
Spojili se s nepřítelem.
Muhammadovi stoupenci
se snažili ovládnout
místní ekonomiku
a židovským kmenům
se to jistě nelíbilo.
Muhammadův vztah
s židovskými kmeny se zhoršoval.
V konfliktu s Mekkou
očekával jejich podporu,
ale Židé měli s Kurajšovci v Mekce
výhodné obchodní vazby,
kterých se nechtěli vzdát.
Muhammadovi se posmívali za to,
že překrucuje či napodobuje
učení o jednobožství,
které už dávno vyznávali.
Představitelé židovských kmenů
se potají scházeli
s Muhammadovými nepřáteli.
Také některým pohanským kmenům,
které konvertovaly k islámu,
začal vadit Muhammadův úspěch.
Muhammad teď čelil dvojí hrozbě.
Nedlouho po vítězné bitvě
u pramene Badr
se Muhammad začal potýkat
s vážným problémem
židovských kmenů v Medíně.
Dozvěděl se o tajných setkáních
mezi židovskými předáky
a nepřáteli muslimů z Mekky.
Muhammad se obával,
že kdyby Kurajšovci zaútočili,
židovské kmeny by se s nimi
mohly dohodnout
a pomohly by jim ho zničit.
Proto obklíčil jednu ze židovských
vesnic na jihu Medíny.
Její obyvatelé se
po dvoutýdenním obléhání vzdali
a byli z Medíny vykázáni.
Součástí Medínské ústavy
bylo i ujednání,
že tu společně žijí lidé
různých kmenů a různé víry.
Židé měli právo tu žít,
provozovat obchod
a praktikovat svou víru.
0Za to ale měli státu
prokazovat určitou loajalitu.
A v jednu chvíli se stalo,
že část Židů se začala chovat
jako jakási "pátá kolona".
Spojili se s nepřítelem.
Když se tedy představitelé
některých židovských kmenů
začali scházet
s Muhammadovými nepřáteli,
porušili úmluvu.
Rozhodně v konfrontaci se Židy
ze strany muslimů nebylo nic,
co by se dalo označit
za antisemitismus.
některých židovských kmenů
začali scházet
s Muhammadovými nepřáteli,
porušili úmluvu.
Rozhodně v konfrontaci se Židy
ze strany muslimů nebylo nic,
co by se dalo označit
za antisemitismus.
https://www.youtube.com/watch?v=r_oH_zfiQA4
https://www.youtube.com/watch?v=00FdfcXU4mo