Česká republika v případě konfliktu na Blízkém východě poskytne domov až milionu židovských uprchlíků z Izraele.
O nadstandardních vztazích České republiky a Izraele jsme už psali před časem, kdy jsme upozornili na nezvyklé jednání české vlády, která svolila k pravidelným společným zasedáním s izraelskou protistranou.
Tradičně dobré vztahy s Izraelem mají ale údajně jít ještě nad rámec této spolupráce. Podle informací serveru Prvnizpravy.cz, které potvrdilo několika na sobě nezávislých zdrojů, je Česká republika ochotna poskytnout azyl uprchlíkům z Izraele v případě eskalace konfliktu na Blízkém východě. Oficiální místa to ale popírají.
K záležitosti se nechtěl vyjádřit ani sám ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, kterého redakce kontaktovala. "O tom nic nevím prozatím," odpověděl Schwarzenberg serveru Prvnizpravy.cz klidným hlasem, jakoby takový dotaz čekal. Nechtěl se ale o tématu nijak bavit. "Vůbec o tom nic nevím," opakoval stále.
Poprvé se redakce o "tajném" plánu dozvěděla už loni v říjnu. Podle zdroje z vysokých podnikatelských kruhů existuje dohoda, podle které Česká republika poskytne náhradní domov židovským běžencům, kteří se budou chtít ukrýt před důsledky války s Íránem. Hovoří se až o jednom milionu lidí, o které se český stát má údajně postarat. Veřejnosti bude takový projekt prezentován jako pomoc zemi, se kterou nás pojí velice blízké vztahy.
Redakce se tedy opatrně dotazovala na příslušných ministerstvech, takto citlivou záležitost ale přirozeně nikdo nechtěl potvrdit.
Podobná informace se před několika dny objevila i na nezávislém zpravodajském serveru CzechFreePress v článku "Izraelská spartakiáda na Strahově?". Podle něho by uprchlické tábory pro Židy z Izraele mohly vyrůst mimo jiné právě na rozsáhlém a nepoužívaném pozemku strahovského stadionu. Článek se přitom odvolává na zdroje z tajných služeb.
"Ministr Schwarzenberg během své aktuální čtyřdenní návštěvy Izraele vyjednává možnost vybudovat uprchlický tábor pro židovské uprchlíky z Izraele v případě nyní již prakticky neodvratné války na blízkém východě. Vhodným kandidátem na vyhovující umístění s idylickou vyhlídkou na matičku měst Prahu se podle zdrojů ze zpravodajské komunity jeví Strahov. Existují ale i další možné lokality," píše se v článku, který nešetří kritikou Karla Schwarzenberga, který za celou dohodou údajně stojí.
"Během těchto čtyř dní se Schwarzenberg, jako vcelku bezvýznamný hráč, okrajově zapojí do příprav na ´matku všech válek´ - izraelský útok na Írán s předkrmem spojeneckého útoku na Sýrii. Počin, který rozpoutá smrtonosné inferno po celém regionu a potažmo i celkem pravděpodobně po celé planetě. Bude to předehrou k válce, která již nikdy neskončí, tedy rozhodně ne během života těch, kteří žijí nyní," pokračuje text.
Poskytnutý azyl se bude týkat těch Židů, kteří nejsou schopni boje, možná i těch, kteří jen hledají bezpečné útočiště. "Tedy jen a pouze pro ty židy, kteří již, nebo ještě, neunesou v ruce zbraň, netoliko uprchlé, jako spíše jen přemístěné do bezpečného strategického zázemí v srdci české kotliny. To vše s důrazem na ´bla, bla´, dobré vztahy obou národů, historické prolnutí obou etnik a minulé i současné vzájemné porozumění, tak jako na humanitární odkaz českých velikánů, Masaryka a Havla," odhaluje text, který se shoduje s informacemi, které redakce měla už od podzimu.
Není přitom jasné, do jaké míry jde o vládní záležitost, o které je informován premiér Petr Nečas a do jaké jde spíše o soukromou aktivitu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který je svými úzkými vazbami na Izrael znám.
Naposledy se Schwarzenberg minulý týden v Izraeli zdržel dokonce celé čtyři dny (30. ledna až 2. února), což je pro zahraniční pracovní cestu ministra nezvykle dlouhá doba. V oficiálním programu ministrovy cesty se samozřejmě o ničem takovém nemluví, jen letmý pohled na ministrův harmonogram ale ukazuje, že uváděné důvody (účast na konferenci, slavnostní otevření nadačního fondu Masaryk Distinguished Chair či účast na zvláštním zasedání izraelského parlamentu, věnovaném památce bývalého prezidenta Václava Havla) nemohou být těmi hlavními důvody, proč Schwarzenberg v Izraeli pobýval tak dlouho.
Láskou k Izraeli se Schwarzenberg netajil ani při této návštěvě. Miluji návštěvy Izraele, řekl izraelskému tisku. V rozhovoru pro zpravodajský web Arutz Sheva - Israel National News například uvedl: "Izrael jsem poprvé navštívil v roce 1964. Od té doby se snažím přijet zpět, kdykoliv to je možné. Snažím se vracet do této nádherné země, co nejčastěji mohu."
Podle informací serveru Prvnizpravy.cz byly detaily dohody o poskytnutí azylu diskutovány i během této návštěvy, které se kromě Schwarzenberga účastnil také bývalý český velvyslanec v Izraeli a USA (a dnes ve Velké Británii) Michael Žantovský, což potvrzuje i článek na proizraelském webu Eretz.cz.
Schwarzenberg a Žantovský, ale i současný český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, se účastnili 12. výroční konference o národní bezpečnosti Izraele v Interdisciplinárním centru v Herzlii. Na konferenci byly diskutovány otázky týkající se případného útoku na Írán a geopolitických důsledků takového kroku.
"Konferenci každoročně pořádá Interdisciplinární centrum (IDC) v Herzlii a tradičně se jí účastní politici a osobnosti z ekonomické, akademické i mediální sféry z Izraele, EU i USA. Ministr Karel Schwarzenberg vystoupil v panelové diskusi ministrů zahraničních věcí v bloku ´Israel and the West´ . V rámci své pracovní návštěvy se dále bilaterálně setkal s prezidentem Šimonem Peresem, předsedou parlamentu Reubenem Rivlinem a ministrem zahraničí Avigdorem Libermanem," uvádí se v oficiální tiskové zprávě ministerstva zahraničí, podle které také Schwarzenberg poobědval i s Natanem Šaranským, členem izraelské vlády, bývalým sovětským disidentem a jedním z předních protagonistů a ideologů moderního sionismu, který byl vzorem pro amerického prezidenta George Bushe.
Schwarzenberg v panelu promluvil spolu se svým izraelským kolegou a vicepremiérem Silvanem Šalomem a kanadským kolegou Johnem Bairdem. Konference se konala za účasti předních izraelských odborníků na otázky národní bezpečnosti, energetiky a obrany, stejně jako předních izraelských státních představitelů a řady zahraničních hostů.
Schwarzenberg ale v odpovědi na dotaz redakce popřel, že by při své čtyřdenní cestě tuto otázku řešil. "Blbost, blbost, nic takového tam nebylo," řekl serveru Prvnizpravy.cz.
Ministerstvo zahraničí: Je to konspirační teorie
Redakce serveru Prvnizpravy.cz se dotazovala oficiální cestou na úřadu vlády, zda existuje nějaká taková dohoda, na základě které by mohli občané Izraele získat v České republice azyl. "Existuje nějaká dohoda se Státem Izrael, že by Česká republika v případě například napadení Izraele poskytla azyl většímu počtu občanů Izraele?" ptali jsme se přímo už před několika týdny.
K záležitosti se nechtěl vyjádřit ani sám ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, kterého redakce kontaktovala. "O tom nic nevím prozatím," odpověděl Schwarzenberg serveru Prvnizpravy.cz klidným hlasem, jakoby takový dotaz čekal. Nechtěl se ale o tématu nijak bavit. "Vůbec o tom nic nevím," opakoval stále.
Poprvé se redakce o "tajném" plánu dozvěděla už loni v říjnu. Podle zdroje z vysokých podnikatelských kruhů existuje dohoda, podle které Česká republika poskytne náhradní domov židovským běžencům, kteří se budou chtít ukrýt před důsledky války s Íránem. Hovoří se až o jednom milionu lidí, o které se český stát má údajně postarat. Veřejnosti bude takový projekt prezentován jako pomoc zemi, se kterou nás pojí velice blízké vztahy.
Redakce se tedy opatrně dotazovala na příslušných ministerstvech, takto citlivou záležitost ale přirozeně nikdo nechtěl potvrdit.
Podobná informace se před několika dny objevila i na nezávislém zpravodajském serveru CzechFreePress v článku "Izraelská spartakiáda na Strahově?". Podle něho by uprchlické tábory pro Židy z Izraele mohly vyrůst mimo jiné právě na rozsáhlém a nepoužívaném pozemku strahovského stadionu. Článek se přitom odvolává na zdroje z tajných služeb.
"Ministr Schwarzenberg během své aktuální čtyřdenní návštěvy Izraele vyjednává možnost vybudovat uprchlický tábor pro židovské uprchlíky z Izraele v případě nyní již prakticky neodvratné války na blízkém východě. Vhodným kandidátem na vyhovující umístění s idylickou vyhlídkou na matičku měst Prahu se podle zdrojů ze zpravodajské komunity jeví Strahov. Existují ale i další možné lokality," píše se v článku, který nešetří kritikou Karla Schwarzenberga, který za celou dohodou údajně stojí.
"Během těchto čtyř dní se Schwarzenberg, jako vcelku bezvýznamný hráč, okrajově zapojí do příprav na ´matku všech válek´ - izraelský útok na Írán s předkrmem spojeneckého útoku na Sýrii. Počin, který rozpoutá smrtonosné inferno po celém regionu a potažmo i celkem pravděpodobně po celé planetě. Bude to předehrou k válce, která již nikdy neskončí, tedy rozhodně ne během života těch, kteří žijí nyní," pokračuje text.
Poskytnutý azyl se bude týkat těch Židů, kteří nejsou schopni boje, možná i těch, kteří jen hledají bezpečné útočiště. "Tedy jen a pouze pro ty židy, kteří již, nebo ještě, neunesou v ruce zbraň, netoliko uprchlé, jako spíše jen přemístěné do bezpečného strategického zázemí v srdci české kotliny. To vše s důrazem na ´bla, bla´, dobré vztahy obou národů, historické prolnutí obou etnik a minulé i současné vzájemné porozumění, tak jako na humanitární odkaz českých velikánů, Masaryka a Havla," odhaluje text, který se shoduje s informacemi, které redakce měla už od podzimu.
Není přitom jasné, do jaké míry jde o vládní záležitost, o které je informován premiér Petr Nečas a do jaké jde spíše o soukromou aktivitu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který je svými úzkými vazbami na Izrael znám.
Naposledy se Schwarzenberg minulý týden v Izraeli zdržel dokonce celé čtyři dny (30. ledna až 2. února), což je pro zahraniční pracovní cestu ministra nezvykle dlouhá doba. V oficiálním programu ministrovy cesty se samozřejmě o ničem takovém nemluví, jen letmý pohled na ministrův harmonogram ale ukazuje, že uváděné důvody (účast na konferenci, slavnostní otevření nadačního fondu Masaryk Distinguished Chair či účast na zvláštním zasedání izraelského parlamentu, věnovaném památce bývalého prezidenta Václava Havla) nemohou být těmi hlavními důvody, proč Schwarzenberg v Izraeli pobýval tak dlouho.
Láskou k Izraeli se Schwarzenberg netajil ani při této návštěvě. Miluji návštěvy Izraele, řekl izraelskému tisku. V rozhovoru pro zpravodajský web Arutz Sheva - Israel National News například uvedl: "Izrael jsem poprvé navštívil v roce 1964. Od té doby se snažím přijet zpět, kdykoliv to je možné. Snažím se vracet do této nádherné země, co nejčastěji mohu."
Podle informací serveru Prvnizpravy.cz byly detaily dohody o poskytnutí azylu diskutovány i během této návštěvy, které se kromě Schwarzenberga účastnil také bývalý český velvyslanec v Izraeli a USA (a dnes ve Velké Británii) Michael Žantovský, což potvrzuje i článek na proizraelském webu Eretz.cz.
Schwarzenberg a Žantovský, ale i současný český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, se účastnili 12. výroční konference o národní bezpečnosti Izraele v Interdisciplinárním centru v Herzlii. Na konferenci byly diskutovány otázky týkající se případného útoku na Írán a geopolitických důsledků takového kroku.
"Konferenci každoročně pořádá Interdisciplinární centrum (IDC) v Herzlii a tradičně se jí účastní politici a osobnosti z ekonomické, akademické i mediální sféry z Izraele, EU i USA. Ministr Karel Schwarzenberg vystoupil v panelové diskusi ministrů zahraničních věcí v bloku ´Israel and the West´ . V rámci své pracovní návštěvy se dále bilaterálně setkal s prezidentem Šimonem Peresem, předsedou parlamentu Reubenem Rivlinem a ministrem zahraničí Avigdorem Libermanem," uvádí se v oficiální tiskové zprávě ministerstva zahraničí, podle které také Schwarzenberg poobědval i s Natanem Šaranským, členem izraelské vlády, bývalým sovětským disidentem a jedním z předních protagonistů a ideologů moderního sionismu, který byl vzorem pro amerického prezidenta George Bushe.
Schwarzenberg v panelu promluvil spolu se svým izraelským kolegou a vicepremiérem Silvanem Šalomem a kanadským kolegou Johnem Bairdem. Konference se konala za účasti předních izraelských odborníků na otázky národní bezpečnosti, energetiky a obrany, stejně jako předních izraelských státních představitelů a řady zahraničních hostů.
Schwarzenberg ale v odpovědi na dotaz redakce popřel, že by při své čtyřdenní cestě tuto otázku řešil. "Blbost, blbost, nic takového tam nebylo," řekl serveru Prvnizpravy.cz.
Ministerstvo zahraničí: Je to konspirační teorie
Redakce serveru Prvnizpravy.cz se dotazovala oficiální cestou na úřadu vlády, zda existuje nějaká taková dohoda, na základě které by mohli občané Izraele získat v České republice azyl. "Existuje nějaká dohoda se Státem Izrael, že by Česká republika v případě například napadení Izraele poskytla azyl většímu počtu občanů Izraele?" ptali jsme se přímo už před několika týdny.