Včera se mi náhodou podařilo poslechnout si vystoupení Putina v přímém přenosu a udělat si vlastní názor na to, co, jak, a komu sdělil náš prezident. Za to patří zvláštní dík stanici Vesti-FM. A po přečtení všech rychlopalných komentářů analytiků, snažících se být prvními, nezávisle na jejich politické a ideologické orientaci a dokonce jednoduše na osobním směřování, mi říkali více o samotných autorech, než o samotném vystoupení. Celkově jsem si opět potvrdil závěr, že pro reálné pochopení nečeho je třeba jít k prvotním zdrojům.
A háček není dokonce ani v tom, že všechny komentáře a posouzení deformují informaci, podávají ji v určitém světle nebo ji topí v závěrech autora. V takových vystoupeních nejsou o nic méně důležité i další faktory: místo vystoupení a jeho publikum. Šířka vysílání přímého přenosu (budete souhlasit, že slyšet na rádiu přímý přenos celého vystoupení je něco zcela jiného, než poslouchat komentátory a pár citátů). Neméně důležité je emocionální podání materiálu mluvčím a reakce posluchačů-publika na vystoupení. Vše to dohromady spolu s textem dovoluje sestrojit v hlavě prvotní obraz pro samostatné přijetí.
Vraceje se ke komentátorům, mohu říct, že jsem vůbec nebyl překvapen růzností hodnocení. To je normální. Reakce nepřátel, lhostejných a přátel je vždy odlišná. Také se odlišuje reakce lidí motivovaných, pracujících na objednávku, v zájmech určitých struktur, od reakce lidí nikým a ničím neangažovaných.
Udivilo mne něco naprosto jiného. Ani u stoupenců prezidenta, ani tím více u jeho protivníků jsem neuviděl adekvátní hodnocení toho, co proběhlo. A mezitím včerejší řeč prezidenta svým významem podstatně převyšuje jeho takzvanou Mnichovskou řeč z roku 2007. Tehdy mluvil jako člověk, považující se za rovného mezi rovnými a požadující tomu adekvátní přístup a chování ostatních. Včera hovořil dobrosrdečný, ale neschopností učedníků unavený učitel, obraceje se ke studentům, které finálně uznal za beznadějné budižkničemy. Západní politici přiložili za poslední rok všechna úsilí k tomu, aby Putina udělali psancem světové politiky. Včera Putin udělal světové politiky kolektivním psancem. To pravděpodobně vypadá jako příliš silné vyjádření, bez opory, ale přesto je to právě tak.
Současná politika, jak vnitřní, tak vnější, staví na několika postulátech, jevících se neoddělitelnou součástí těch samých "Pravidel Hry", které se dostaly do podnázvu letošního Valdajského fóra. Mezi těmi postuláty je nejdůležitejším ten, který jasně rozděluje reálná jednání, hodnocení situací, námitky a ohrožení, kompromisy a přání, od veřejného podání materiálu pro masy. Hrubou mluvou je možné ten postulát zformulovat tak: "Ani slova pravdy pro veřejnost, pro veřejnosti jen šou. Všechna reálná jednání jen pro zasvěcené." Když Kaddáfí veřejně proklínal USA a Evropu a hrozil jim pomstou, bylo to šou. Zároveň se pokoušel s USA a Evropou za zavřenými dveřmi dohodnout, proto i prohrál. Prohrál proto, že se ani na chvíli nezamyslel nad možností přeskočit čáru "pravidel hry". Postulát politiky "Pravda pro sebe, Lež pro voliče" je přímý důsledek toho, že reálná politika na Západě nebo všude, kde vládnou Západem dosazené loutky, je jasně oddělena od veřejných politických představení, od herců, plnících roli prezidentů, premiérů, hlav parlamentu a tak dále.
Co včera proběhlo? Včera Putin za prvé, odhodil diplomatické formulace a dekorum. Za druhé, obracel se ne k politikům nebo hlavám států, ale hlavně k prostým lidem. Přičemž, nejen v Rusku, ale na celém světě. Přesně zvolený okamžik vystoupení i formát Valdajského fóra s jeho širokou základnou politologů a novinářů z různých zemí, plus, široké osvětlení řeči prezidenta v ruských médiích fakticky nedávají světové politice šanci vystoupení zamlčet. Pokusí se překroutit, to je jisté. Očernit, olhat ze všech stran, přidat jiné smysly, bezpochyby. Ale zamlčet se nepodaří. Během několika dní se text toho vystoupení díky médiím, nebo navzdory jim, rozšíří po planetě a stane se dostupným miliardám lidí. A čím více bude v médiích rozruchu, hluku a očerňování, tím více bude prvotní zdroj přitahovat zájem.
Putin včera fakticky udělal čáru za celou poválečnou historií a světovou politikou. Nyní politika více nebude moci být údělem elitárních klanů a výsledkem zákulisních dohod. Nyní to bude záležitost otevřeného, a, což je principiální, pravdivého rozhovoru se vším obyvatelstvem planety.
Uviděl jsem v tom vystoupení několik důležitých smyslů, určených prostým lidem celého světa.
1. Rusko už nebude dál hrát nabízené "hry", vést zákulisní dohody o detailech. Ale je připraveno k libovolnému serióznímu rozhovoru a dohodám, pokud budou pomáhat bezpečnosti a budou založeny na spravedlivosti a rovnému uznání všech zájmů.
2. Veškerá architektura mezinárodní bezpečnosti je minulostí. Budoucnost už není garantována. A u toho, kdo hodil architekturu mezinárodní bezpečnost do koše, je jak se říká, jméno, příjmení a adresa.
3. Budovatelé Nové Světového Řádu selhali a vybudovali hrad z písku. Zdali strojit společný světový pořádek či ne bude záviset nejen na Rusku, ale bez Ruska a na jeho účet se ta otázka nevyřeší.
4. Rusko je pro konzervativní přístup k zavádění libovolných změn do společnosti a do existujících elementů pořádku, ale neodkazuje se od hodnocení novinek ohledně možnosti jejich osmysleného zavádění. ("revolucí už bylo příliš, nyní je třeba Evoluce" - Putin)
5. Rusko se nechystá lovit rybu v kalných vodách chaosu, nechystá se budovat novou říši (nám to jednoduše není třeba, jen osvojení vlastního zabere desítky let), ale nechystá se už zachraňovat svět na svůj účet, jak to bývalo dříve.
6. Rusko se nechystá přeformátovat svět podle sebe, ale ani nedovolí přeformátovat sebe v něčích zájmech. Nechystáme se uzavírat před světem, ale běda tomu, kdo se pokusí "zavřít" nás.
7. Rusko nechce nástup chaosu, neusiluje o válku a nechystá se ji začínat první. Přesto, Rusko dnes vnímá perspektivu globální války téměř jako nevyhnutelnou, je k tomu připraveno a pokračuje se připravovat. Rusko válku nechce, ale nebojí se jí.
8. Rusko se nechystá zaujímat aktivní pozici v konfrontaci s hoře-budovateli Nového světového řádu do té doby, dokud se to netýká jeho životních zájmů, dává přednost dát jim možnost tolikrát si nabít hlavu, kolikrát to jejich hlava snese. Ale při násilném zavlečení Ruska do toho procesu, na úkor zájmů Ruska, budou ti "budovatelé" litovat.
9. Ve své vnější a tím spíše vnitřní politice se bude vláda Ruska stále více opírat ne na elity a zákulisní dohody, ale na vůli národa.
(Hox: a ještě bych dodal
10. Velmocenská orientace není v zájmu Ruska."Budovat další říši? K čemu by nám to bylo, jen si přidělávat problémy. Nám by radši svoje osvojit..." - Putin v odpovědi na výtku, že Rusko projevuje velmocenské ambice. "Pokud být v něčem první, tak v prosazování a dodržování mezinárodního práva." - Putin. )
Závěr - "game is over", "hra skončila". Přišel čas pro dospělá řešení. Rusko je k tomu připraveno, je připraven svět?
Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/game-over-aneb-jak-putin-odpravil-svetovou-politiku-na-pensi/
Putin mal skoro 3 hodiny monológu a následného bloku otázok a odpovedí. Veľa z toho čo povedal dokáže vysvetliť jeho postoje aj k Ukrajinskej kríze. Naše médiá pustili do gatí a doslovne sa boja to pustiť do éteru. Nemajú protiargumenty a tak zatĺkajú! Dnas už málo ľudí vie po rusky, máš záujem o preklad podstatných myšlienok v tomto rozhovore?
http://www.youtube.com/watch?v=aGtYEwm-22Q
Putinův komentář k řčení "co je dovoleno Jupiterovi, není dovoleno jeho býkovi".
Putin: Možná býkovi i není dovoleno, ale medvěd se nikoho ptát nebude. U nás ho považuje za pána tajgy. On se nechystá stěhovat do jiných klimatických oblasti, tam se necítí pohodlně. Ale svojí tajgu nikomu nedá".
Ještě vyprável příběh o tom, jak bývalý prezident jedné nejmenováné země mu hrdě sdělil, že se mu povedlo samostatně jmenovat ministra obrany. Běžná praxe v EU je, že ministra obrany mohou jmenovat jen se souhlasem velvyslance USA.
Údív Putina:"A za kolik jste prodali svojí suverenitu, jaký je obrat mezi vaší zemí a USA?" -"Skoro žádný". -"Proč to teda děláte?"
Hodně narážek bylo na koloniální závislost EU na USA.
"Čím loajalnější je země k politice USA, tím je lepší hospodařské postavení". Ale zřejmě mluvil jen o větších zemích, jako Německo. Protože Pobáltské státy a Polsko soutěží o prvenství ve říťolezství, ale málo platné.
Byl uvolněný, sebevědomý a vtipný, vždy kdy se to hodilo.
Dostal slovo jeden liberál, který pracuje pro Washingtonský institut, jménem Zlobin, představil se. Putin mu na to:"A vaše jméno vůbec není dobré"...:)
Putin: Možná býkovi i není dovoleno, ale medvěd se nikoho ptát nebude. U nás ho považuje za pána tajgy. On se nechystá stěhovat do jiných klimatických oblasti, tam se necítí pohodlně. Ale svojí tajgu nikomu nedá".
Ještě vyprável příběh o tom, jak bývalý prezident jedné nejmenováné země mu hrdě sdělil, že se mu povedlo samostatně jmenovat ministra obrany. Běžná praxe v EU je, že ministra obrany mohou jmenovat jen se souhlasem velvyslance USA.
Údív Putina:"A za kolik jste prodali svojí suverenitu, jaký je obrat mezi vaší zemí a USA?" -"Skoro žádný". -"Proč to teda děláte?"
Hodně narážek bylo na koloniální závislost EU na USA.
"Čím loajalnější je země k politice USA, tím je lepší hospodařské postavení". Ale zřejmě mluvil jen o větších zemích, jako Německo. Protože Pobáltské státy a Polsko soutěží o prvenství ve říťolezství, ale málo platné.
Byl uvolněný, sebevědomý a vtipný, vždy kdy se to hodilo.
Dostal slovo jeden liberál, který pracuje pro Washingtonský institut, jménem Zlobin, představil se. Putin mu na to:"A vaše jméno vůbec není dobré"...:)
Putinovo vystoupení na Valdajském fóru zřetelně přesahuje rámec běžných, i když Mnichovské řeči ještě nedosahuje. Tehdy vystupoval lídr, s prohlášením záměru vytvořit nové centrum moci, teď se hovoří o reflexní reakci na vnější agresi. Ztráta subjektivity je zřejmá, ale je cítit snaha o navrácení kontroly nad událostmi.
Zatím se Putinovo vystoupení ani stylem, ani obsahem nepodobá ultimátu, ačkoli tvrdost formulací se už blíží otevřené konfrontaci. Zatím lze jeho vystoupení možné posuzovat jako další výzvu k dohodě, i když je cítit, že nyní docela vážně připouští neúspěch takových pokusů: jeho přiznání, že je velmi pravděpodobný scénář, podle kterého dojde k úplnému zřeknutí se všech nyní existujících norem mezinárodních vztahů, přímo naráží na pravděpodobnost mezinárodního konfliktu, který by v případě takového odmítnutí byl nevyhnutelný.
Dodal i svoje pochybnosti o účinnosti systému světové bezpečnosti. Za jednu z kritických příznaků lomu tohoto systému byla označena snaha různých zemí k vytvoření vlastního jaderného potenciálu., což úplně mění celou poválečnou konfiguraci a existující rovnováhu - jak regionální, tak i globální. Byl vyřčen návrh neprodleně přistoupit k rozhovorům o jaderném odzbrojení - i když je jasné, že teď je to jen řečnický obrat. Nikdo, kdo má všech pět pohromadě, se v dnešních podmínkách nevzdá ani od zbraně samotné, ani od programu její výroby.
Putin to uzavřel velmi zostra, když konstatoval ostře rostoucí pravděpodobnost konfliktu za účasti světových mocností.
Pod všechno, co bylo řečeno, nelze, než se podepsat. Nicméně, po slovech mají následovat činy, podle kterých se hodnotí skutečné záměry. Dva existující konflikty - na Ukrajině a na Blízkém Východě, a další, potenciální ve Střední Asii, si vyžadují důsledné řešení. Není možné být všude silný - a proto musí Rusko označit priority a posloupnost, v jaké bude pacifikovat zdroje potenciálních konfliktů na našich hranicích.
Neúspěch minských dohod svědčí jen o tom, že doba dohod končí. Naši "partneři" se nechtějí dohadovat, jsou zvyklí jen podřídit druhou stranu svým podmínkám. Tím, že pokračují předstírat, že nacistická Ukrajina se může stát normálním státem, se kterým bude možno opět počítat, povede jen k tomu, že problémy na naší západní hranici přerostou v katastrofu. Protahování řešení ukrajinského problému, že naši nepřátelé udeří na kavkazském směru s využitím rychle sílícího Islámského Státu, a s konečnou platností dovedou situaci k válečnému výbuchu ve Střední Asii.
Nepřípustná liknavost, reprezentovaná Ruskem, počínaje dubnem/květnem t.r., už stihla podstatně ztížit celu situaci. A její další protahování jí jen dále zkomplikuje.
Putinův "Valdajský" projev jen klade otázky a zvýrazňuje to podstatné. Říká, kdo za to může. To samotné není špatné, po všech těch nejasných a na kolenou načrtnutých "Sedmi bodech". Je to pěkné. Nicméně, teď je nezbytný další projev s tezemi "Co dělat". Doba "mazaných" a "tajných" plánů končí - ty jen demotivují a rozkládají. Přichází čas otevřených rozhodnutí. "Strašné ruské mlčení" bylo považováno za zbabělost. Je nejvyšší čas přestat mlčet…
El-murid _ 24.10.2014
Politologové zaznamenali nové rozložení sil v Putinově okolí
Po připojení Krymu, vzrostl v nejbližším Putinově okolí vliv představitelů "silových" struktur a šéfa prezidentovy administrativy Sergeje Ivanova - jak se píše v nové zprávě holdingu "Minchenko Consulting" o rozložení sil v politické elitě ("Politbyro 2.0"). Postavení premiéra Dmitrije Medvěděva v neformálním systému řízení, naopak znatelně poklesla, což, dle mínění expertů, umožnilo Ivanovovi odvetu za rok 2007.
Předseda vlády Dmitrij Medvěděv přestal být jedním z pólů orientace ruské politické a byznys- elity. K takovému závěru došel komunikační holding "Minchenko Consulting" ve své první letošní veřejné zprávě "Politbyro 2.0 a postkrymská historie",, když konstatovali demontáž dvojpolárního modelu orientace elitních skupin.
Experti holdingu poprvé popsali neformální systém řízení Ruska v roce 2012, kde základní elitní klany koordinují svoje zájmy a bojují za blízkost k "nejvyššímu arbitrovi" Vladimíru Putinovi. Orientace ruských elitních skupin byla dosud bipolární: autoři předchozích zpráv "Politbyro 2.0" poukazovali na to, že jedním magnetickým pólem byl vůdce hypotetických "siloviků-státníků" je prezident "Rosněfti" Igor Sečin, a druhý pólem - Medvěděv jako vůdce "systémových liberálů".
Nyní, podle názoru autorů zprávy, se orientace elit dělí sektorově a včele sektorů stojí nejsilnější hráči: v obraně a vojensko-průmyslovém komplexu je to ministr Sergej Šojgu, šéf Kanceláře Prezidenta Ivanov a generální ředitel "Rostech" Sergej Čemezov, ve vnitřní politice - Ivanov a jeho první zástupce Vjačeslav Volodin.
Po připojení Krymu svoje pozice znatelně posílil Ivanov, jakož i dva další představitelé "silového" bloku, Šojgu a Čemezov. Nicméně, Putin neumožňuje konsolidaci "silové korporace", a proto není možný vznik "silového vicepremiéra", poznamenávají experti.
Podle názoru jednoho z autorů Jevgenije Minčenka, došlo k obratu závodu nástupců Putina 2006-2007. Tehdy Medvěděv, vedoucí národní projekty, předešel Ivanova, považovaného za favorita. "Situace se zrcadlově obrátila a došlo k Ivanovově odvetě. Zdroje ve značné míře přetekly z rukou premiéra do rukou šéfa prezidentské kanceláře", - říká výzkum.
Schéma zón vlivu a míry blízkosti politické a podnikatelské elity k Putinovi:
Jak poznamenal Minčenko, posílil Ivanov vliv především v oblastech, kde ho v poslední době Medvěděv ztratil. Poté, co začal Ivanov řídit kriticky důležitý ukrajinský směr, jeho pozice stoupla. Kromě toho mu nová role umožnila spojit mnohé formální i neformální procesy se svojí osobou. Upevnění klíčových pozic přineslo přirozené posílení jeho osobnostní a informační aktivity, a udělalo z něho symbol a vyjádření skupiny "siloviků-státníků".
Politolog Alexej Makarkin poznamenává, že tento proces začal už v roce 2011, kdy se Ivanov stal šéfem prezidentské kanceláře. Ale ukrajinská krize připravila Medvěděva o jeho základní zdroj - vztahů se Západem.
Medvěděv se definitivně stal technickým premiérem, ale to jen zvyšuje jeho šance na dlouhé setrvání ve funkci - míní analytici. Přitom zůstane plnoprávným členem "Politbyro 2.0", především díky své blízkosti k Putinovi a existenci neformálních dohod, jejichž platnost dosud nevypršela.
Svůj někdejší vliv ztratil i moskevský starosta Sobjanin, když ještě loni byl, dle hodnocení expertů, kandidátem na premiéra.
Slabá volební kampaň v Moskvě, jejímž výsledkem se stala Putinova slova o zvoleném starostovi, že "…není Robespiere", oslabila jeho neformální vliv a imidž, a vzdálila ho "nejvyššímu arbitrovi". "Sobjanin vystoupil jako neveřejný náčelník regionu, ale ne jako kandidát na národní vůdcovství" - říká se ve zprávě. A ještě k tomu, se starosta distancoval od "Jednotného Ruska".
Vcelku v postkrymském Rusku vzrostl jak vliv "Politbyra 2.0", jako neformálního orgánu moci, tak i vliv Putina samého.
Ale dále experti předpovídají růst konkurence o zmenšující se rozpočtové zdroje země, a očekávají vytváření nových koalic, zvyšujících politickou životnost jejich účastníků.
Systém globální bezpečnosti je závažně oslaben a neexistují žádné záruky, že bude schopen ochránit svět před nepokoji, řekl ruský prezident Vladimir Putin v pátek na zasedání mezinárodního diskusního klubu Valdaj.
"Kontroverze se ve světě vrší a ptejme se sebe upřímně, jestli máme spolehlivou bezpečnostní síť, či ne,"řekl.
Putin nabídl vlastní odpověď na tuto otázku a řekl: "Bohužel neexistují ani záruky, ani jistota, že existující systém globální a regionální bezpečnosti bude schopen ochránit nás před nepokoji."
Nové vážné konflikty s účastí světových velmocí možné.
Ruský prezident nevyloučil nové závažné konflikty s účastí světových velmocí.
"Systém je oslaben, roztříštěn a deformován,"řekl.
Putin řekl, že si je jistý, že světový řád by měl být rekonstruován, citlivým způsobem, a systém kontroly a rovnováh by neměl být ničen, aniž by místo něj bylo budováno něco jiného.
Řekl, že "jinak nezůstávají žádné jiné nástroje, než hrubá síla".
"Měla by být provedena citlivá rekonstrukce a systém mezinárodních vztahů by měl být adaptován na novou realitu,"řekl.
Prezident varoval před narůstajícími projevy světové anarchie, která bude pokračovat, dokud nebude vytvořen rozsáhlý systém vzájemných závazků mezi členy světového společenství.
"Pokud se nám nepodaří vytvořit rozsáhlý systém vzájemných závazků a dohod a nastolit mechanismus řešení krizí, známky světové anarchie budou nevyhnutelně narůstat," varoval Putin.
Řekl, že "již nyní vzrostla rizika řady akutních konfliktů s přímou či nepřímou účastí velmocí".
"Rizikové faktory nejsou jen v tradičních mezistátních rozporech, ale i ve vnitřní nestabilitě jistých států, obzvláště když se dotyčné země nachází na křižovatce geopolitických zájmů velkých států, nebo na hranici kulturních, historických, ekonomických a civilizačních kontinentů," vysvětlil. "Ukrajina je jedním z příkladů takových konfliktů, majících negativní dopad na seskupení světových sil. A věřím, že není zdaleka poslední."
O zasahování do vnitřních záležitostí suverénních států
Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k narýsování jasných linií mezi mezinárodní bezpečností a zasahováním do vnitřních záležitostí suverénních států. "Je nezbytné určit hranice jednostranných akcí a je potřeba používat multilaterální mechanismy. V pokusu zlepšit mezinárodní právo je nezbytné vyřešit dilema a načrtnout linie mezi akcemi světového společenství, jejichž cílem je zajistit bezpečnost a lidská práva, a principy národní suverenity a nezasahování do vnitřních záležitostí států."
Putin kritizuje americké pokusy oživit studenou válku
Vladimír Putin řekl, že Spojené státy se pokouší oživit plán ovládání mezinárodní arény, na které si zvykly během studené války, ale tyto pokusy povedou k odpovědi a reakci a přinesou opačný efekt.
Putin obvinil Spojené státy z podnikání kroků, které prudce zvyšují nerovnováhu ve světě.
"Spojené státy, které se prohlásily za vítěze studené války, si arogantně myslí, že to není potřeba (rekonstrukce mezinárodních vztahů),"řekl Putin.
"Místo nastolování nové rovnováhy sil, která je nutnou podmínkou řádu a stability - byly naopak podniknuty kroky, které vedly k prudkému zhoršení nerovnováhy,"řekl.
"Jednopolární svět je v boji proti skutečným hrozbám neefektivní," dodal Putin.
Ruský prezident uvedl, že USA se pokouší opětovně vytvořit jakýsi kvazi-bipolární systém, aby používaly propagandu k formování "centra zla" způsobem, jakým to bylo děláno během studené války.
Podle Putina jednopolární uspořádání světa jasně demonstrovalo, že vynoření se jednoho dominujícího mocenského centra neučinilo globální procesy řiditelnějšími.
"Navíc takovéto nestabilní uspořádání se ukázalo být neefektivním při vypořádávání se se skutečnými hrozbami, jako regionální konflikty, terorismus, pašování drog, náboženský fanatismus, šovinismus a neonacismus,"řekl Putin na setkání mezinárodního diskusního klubu Valdaj.
Naopak, jednopolární svět, pokračoval Putin, otevřel široký prostor pro projevy nacionálních ambicí, manipulaci s veřejným míněním a tvrdé potlačování vůle slabých silnými.
O kontrole zbraní
Vladimir Putin také komentoval problém kontroly zbraní.
Podle ruského prezidenta akce Spojených států v oblasti raketové obrany otevřely prostor pro zhoubný proces likvidace stávajícího systému smluv o kontrole zbraní.
Putin řekl, že existuje skutečná hrozba, že existující systém smluv o kontrole zbraní by mohl být rozbit. "A byly to Spojené státy, které tento zhoubný proces rozjely, když se v r. 2002 jednostranně stáhly z dohody o balistických raketách (ABM). A pak rozjely a nyní podnikají aktivní kroky, aby vytvořily vlastní globální systém protiraketové obrany,"řekl. "My jsme to nikdy nezačali," zdůraznil.
V důsledku toho, podle hlavy státu, sklouzává svět zpět do doby, "kdy byly země drženy před přímou konfrontací ne rovnováhou zájmů a vzájemnými zárukami, ale strachem a rovnováhou vzájemného zničení."
"Za absence právních a politických nástrojů se zbraně vrací zpět do středu globální agendy,"řekl Putin. "Jsou používány všude a všemožným způsobem, bez jakýchkoliv sankcí Rady bezpečnosti OSN. A pokud Rada bezpečnosti odmítne takové rezoluce oštemplovat, je okamžitě prohlášena za zastaralý a neúčinný nástroj."
To je důvod, podle jeho slov, proč mnoho států nevidí jiné záruky pro zajištění své suverenity, než mít "vlastní bombu". "To je extrémně nebezpečné," varoval Putin.