Zneužívali vysocí politici po desetiletí děti aobklopili se pedofilním kruhem pornografie a nezletilých? Tomu věří tři čtvrtiny Britů. Zdá se, že během letošního léta není dne, kdy na veřejnost nepřicházejí, šokující zprávy o dětské pornografii a zneužívání nezletilých ve Velké Británii.
Teprve nedávno policie ohlásila, po velké celostátní operaci, zatčení 660 lidí. Mezi nimi jsou učitelé, lékaři, sociální pracovníci a bývalí policisté a někteří již sedí ve vyšetřovací vazbě. Podle zprávy londýnského Timesu, chce mít dohromady policie na seznamu pedofilů 10 000.
V novinách, jsou současně ke čtení nekonečné zprávy o procesech, ve kterých se populární baviči musí zpovídat před soudem. Nakonec do vězení putoval hudebník, malíř a televizní bavič Rolf Harris, kvůli zneužívání dětí a dalších nevinných obětí po celá desetiletí. Jeho fanoušci ho měli za nepředvídatelného kouzelníka. Samotná královna mu jednou seděla jako model pro jednu olejomalbu.
Nejhoršího prznitele a znásilňovače dětí, moderátora BBC Jimmy Savileho, už není možné hnát k zodpovědnosti. Zemřel pře třemi roky po té, co celý život neomezeně sexuálně zneužíval děti, teenagery, pacienty a lidi s postižením. Do pohybu se daly dva tucty interních a veřejných vyšetřovaní. Důvěra v BBC, v domácí vedení, úřady a školy, je těžce otřesena. Hořce se diskutuje o otázce viny.
Mocní jsou chráněni
Mnoho Britů větří potíže v instituci, která si může dovolit ztratit dobrou pověst, ze všeho nejméně. U svých zvolených zástupců, u svého vlastního parlamentu. Stále více narůstají důkazy, že v posledních letech, poslanci a ministři se dopustili deliktů na dětech. A to stále víc vyvolává podezření, že se takové zločiny po celé roky zamlčovaly a tajily.
Sami konzervativní politici (proti jejichž straně padla nejzávažnější obvinění) teď připouštějí, že ne ke všem věcem se přistupovalo správně, a to zejména v 70. a 80. letech. Troy a člen parlamentu Zac Goldsmith za Richmond, je ,,naprosto přesvědčen o tom, že došlo k sérii maskovaní, aby to ochránilo mocné a vlivné lidi."
Lord Tebbit, bývalý prezident konzervativní strany a blízký důvěrník Margaret Thatcherové v 80. letech, hovořil o jakémsi kolektivním sebeobranném instinktu establishmentu: ,,V té době většina lidí vycházela z toho, že je zapotřebí chránit systém, establishment. Pokud se tehdy pár věcí pokazilo, důležitější bylo, aby se systému nestalo nic zlého."
,,Pár věcí", které se tehdy ,,pokazily," spustily ve staré Tebbitově straně paniku. Vláda Davida Camerona proto ve všem spěchu slíbila, objasnění možných pochybení ve Westminsteru. Dále pak nařídila velké soudní vyšetřování ,,všech zneužívání" dětí, ze strany ,,veřejných orgánů a významných institucí" ve Velké Británii. Pro premiéra za Troye, je ve hře důvěryhodnost jeho strany a vlády, ale také pověst celého parlamentu (celého systému).
To, co při tom politickou elitu vylekalo, je cirkulující slovo ,,pedofilní kruh ve Westminsteru." Průzkumy ukazují, že tři čtvrtiny Britů věří v sérii nevyřešených zločinů spáchaných vysoce postavenými politiky. Dohady v tomto směru existovaly už dávno. Například osobní tajemník Margaret Thatcherové, Sir Peter Morrison, byl už dříve v podezření, že měl něco s ,,malými chlapci."
Morrison, jehož otec vlastní skotský ostrov Islay, na kterém Thatcherová ráda trávila dovolenou, byl v 80. letech viděn, jak balí mladé lidi v Londýně a při návštěvách dětských domovů ve Walesu. V roce 1990 ho policie zadržela po té, kdy měl na nádražní toaletě sex s 15-ti letým chlapcem. Poslanec za Chester a bohatý oblíbenec Thatcherové, z toho vyšel s varováním. Policisté, kteří se podíleli na případě, si později stěžovali, že s ,,méně vlivnými" lidmi než je Morrison, by se nezacházelo ,,tak šetrně." Důkazy, které se proti tomuto poslancovi shromáždily, po té zmizely.
Morrison zemřel v roce 1995. Před několika lety zemřel rovněž liberálně demokratický poslanec Cyril Smith. Při zpětném pohledu, také on zneužíval děti a nezletilé. Podobně jako Morrison navštěvoval dětské domovy, aby si tam ,,vyzvednul mladé chlapce." Vyšetřování tohoto případu stále probíhá.
Sir Peter Hayman, byl prominentním diplomatem, který vyletěl už dřív. Hayman byl kdysi velvyslancem Jejího Veličenstva v Kanadě a údajně byl také agentem MI6, britské tajné služby. Patřil k devítičlenné skupině, kterou spojovalo velmi zvláštní tajemství - zájem o sex s dětmi. Je možné, že původní nápad ,,pedofilního kruhu ve Westminsteru" byl pod krytím této skupiny. Mimochodem, státní moc závisí také na případu proti Haymanovi. Na stopu Sira Petera se dostala, když na zastávce autobusu nechal ležet balík dětské pornografie. Na veřejnost se ta věc dostala teprve tehdy, když Hayana v parlamentu ze zneužívání dětí, označil znechucený a odvážný poslanec Toryů, Geoffrey Dickense. Využil k tomu v roce 1981 svojí poslaneckou imunitu.
O dva roky později, Dickens sestavil zprávu, která měla obsahovat jména několika vysokých politiků. ,,Jeho" vláda požadovala vysvětlení a předala dokumentaci tehdejšímu ministrovi vnitra za vlády Thatcherové Leonu Brittanovi, který nyní sedí jako v horní komoře parlamentu. Ani zpráva, ani jakékoliv jiné varovné příznaky, neměly tehdy žádné následky. Když Dickens v roce 1995 zemřel, dokumentace vešla do zapomnění. Nicméně od té doby, spekulace o politicích a zneužívání dětí nikdy nepřestaly.
Policejní dokumenty zmizely
Jeden vrcholový konzervativní politik straší, všemi možnými scénáři; odhalit jeho pravou totožnost, se ale nikdo neodvážil. Podle Daily Telegraph dotyčná osoba prý byla jmenována v Dickensových dokumentech. Možná, že to byl stejný člověk, u něhož pohraniční policie v Doveru našla videa, kde byl ,,výslovně" sex s dětmi. Také on, na rozdíl od dnes 660 pedofilů zatčených policií, nebyl tehdy zatčen a veřejně identifikován. Videa a policejní dokumenty z Doveru, jak nedávno dala policie vědět, nejsou teď nikde k nalezení. Tomu lidé pozorně naslouchají a to tvoří další nedůvěru.
Labourista a svéhlavý politický detektiv Tom Watson, během prvního rozhořčení ohledně Jimmyho Savileho, před dvěma lety tento notoricky známý ,,kroužek," přivedl k řeči. Udělal následující objev: Informace, se k této problematice ztratily v tajemné černé díře monumentálních rozměrů. Nejen, že se Dickensova dokumentace nedá najít. K dispozici bylo celkem 114 ,,potenciálně relevantních" souborů, které chybí. Tak, to rozpačitě vysvětluje ministerstvo vnitra.
Lord Brittan, bývalý ministr vnitra, si nemůže vzpomenout. Se svými informacemi se už dostal do rozporů. Kromě toho, jej policie poprosila o výslech v jiné věci. Brittan totiž měl v 60-tých letech při jedné schůzce naslepo, znásilnit mladou ženu; to mu sdělili vyšetřovatelé. To lord rozhodně popírá. To, ale k rozpletení situace nepřispívá.
Další nepokoje vyvolala dlouho nepovšimnutá poznámka dřívějšího šéfa frakce Troyů, Tima Fortescue. Fortescue v roce 1995 v jednom televizním dokumentu vysvětli, že členové jeho skupiny, k němu přišli vždy, když potřebovali pomoc: ,,Mohlo jít třeba o dluhy. Nebo o skandál, ve kterém hráli roli mladí chlapci." Také Fortescue se nemůžete zeptat, už není naživu. Všechny malé černé knihy se ztratily. Tam si vůdce konzervativní strany psal usvědčující důkazy na stranické kolegy, aby je v případě potřeby dostal pod tlak. Skartovačka jim na rozhodnutí ,,ze shora," od roku 1996 přivodila náhlý konec.
Není divu, že stále přetrvává víra ve spiknutí ve Westminsteru. Ať už existuje nebo ne. V každém případě, to není tak úplně jednoduché, posvítit si na všechny temné kouty parlamentní historie, jak sliboval Cameron. Je příznačné, že veřejným vyšetřováním této otázky, byla nedávno pověřena Elizabeth Butler-Sloss. Osmdesátiletá baronka je soudkyní, která je s establishmentem úplně propletená . Tato bývalá politička Troyů, při dřívějším vyšetřování zneužívání dětí, měla jen málo sympatií k obětem.
Neuplynul ani týden, kdy veřejný tlak proti jmenování této lady ji donutil, ke zřeknutí se této role. Její rezignace přinesla vládě D.Camerona velké rozpaky. Dokonce i londýnský Times, který je hlásnou troubou etablované moci v království, se nad touto volbou podivoval a kroutil hlavou. ,,Establishment přece nemůže vyšetřovat sám sebe," usuzuje list.
Cameron čelí obtížnému úkolu. Jeho krajané chtějí vědět, co se dělo a stále děje v temných koridorech moci. Westminsterský palác, tak snadno svá tajemství ale nevydá.
(Tages-Anzeiger)
(zveřejněno: 07.08.2014, 07:03)