...krátené...
Důvodem může být pokus USA dostat se z téměř již neřešitelných hospodářských potíží zbrojením. Nikoli náhodou proto v současnosti tolik tlačí na "chudé" země NATO (včetně ČR), aby zvýšily své odvody do pokladničky amerických zbrojařských firem. Ale ani to nestačí k vysvětlení něčeho tak monstrózního a nebezpečného, čeho jsme právě svědky. Musíme hledat ještě jinde, ještě "hlouběji prosvítit tělo paprsky roentgenovými", řečeno s básníkem Jiřím Wolkerem.
Nečekané řešení nabízí "uřeknutí" Alexandra Vondry. Bylo by to docela typické: V Čechách se žádné tajemství neudrží, protože jeho nositelé jsou obvykle stiženi mnoha komplexy, což je vede k chorobné potřebě být neustále vidět. Saša Vondra je zneuctěný věrný zaměstnanec CIA (doufám, že se o to se mnou bude "babišovsky" soudit). Aby byl vidět při nějaké "pozitivní činnosti", zveřejnil text mimořádné důležitosti. Vysvětluje jím sice primárně, jak je sám důležitý, ale nejen to. Odvolává se na skandální "udavačský dopis" Václava Havla a spol., zaslaný před pěti lety Baracku Obamovi.
"Varovali jsme, že bude-li NATO působit nerozhodně, mohly by Spojené státy ztratit v (našem) regionu podporu. Psali jsme, že nejistota v oblasti společných obranných závazků (bojovali tehdy soudruzi o americký radar u nás, pozn. aut.) může podkopat proatlantickou orientaci středoevropských elit. Za druhé jsme poukázali na asertivní politiku Ruska za Putinova režimu."
Velmi krásná ukázka "loajality" někomu jinému, než vlastní zemi: Hlavně ta obava o "orientaci elit" by byla "udavačská" i bez podpisu. A hle, jakého se podle slov A. Vondry dočkali přátelé války vděku, přestože "posvátný" Havlův podpis pod dopisem nechyběl:
"Například Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů v Evropském parlamentu označilo signatáře za "svárlivé neokonzervativce", které svádí na scestí "obsese ruské hrozby". Ve Washingtonu jsem měl zase možnost setkat se s Michaelem McFaulem, poradcem prezidenta Obamy a hlavním architektem politiky řešeta. McFaul se ve své kanceláři v Bílém domě rozzuřil a obvinil nás z "rusofobie". Obecně řečeno: naše argumenty nepadly na úrodnou půdu."
Teď ale došlo na naše slova, říká zbytek ufňukaného textu.
(Pro vysvětlení připomeňme. Takzvaní neokonzervativci jsou předělaní američtí marxisté, jejichž hlavní představitel se účastnil jako nadšený host i posledních brežněvovských sjezdů. Jde o lidi, kteří jsou hlubokým přesvědčením oddáni myšlence Nového světového řádu, světové totality, zvané zkráceně NWO). Po kormutlivém pádu bipolárního systému se z nich proto stali političtí "transvestité": místo dosavadního "vývozu sovětské revoluce" začali propagovat vývoz "americké demokracie". Alexandr Vondra je jejich hlavním propagátorem u nás.)
Reinkarnace
Dopis je z června 2009. V dubnu roku 2010 došlo na Pražském hradě k "historickému" podpisu odzbrojovacích smluv mezi Barackem Obamou a tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Byla to veliká sláva, hovořilo se o "restartu" vztahů obou velmocí atd., atd. Velmi přesně si vzpomínám, jaká deprese z toho mezi českými havlistickými "neokony" byla. Udělat to právě v Praze, odkud přišlo Havlovo "varování" - to byla docela slušná facka místním kolaborantům.
Smysl toho kroku byl však jediný: Američané dospěli k závěru, že prezident Medveděv začíná být spíše "jelcinovský" než putinovský. Že jeho představa "modernizace" Ruska povede "západní cestou": Tedy že je nakloněn přijetí "moderních norem" - všeho toho homosexualistického, genderovského a dalšího jedovatého svinstva, které zanáší a rozkládá základní hodnoty křesťanské euro-americké civilizace. Že tedy naváže na jelcinovskou dekadenci, kterou neomylně orazítkovalo "přátelství" Havel - Jelcin. Jinými slovy - že položí Rusko pod nohy Západu, Ameriky zvlášť.
Velké Obamovo "gesto" tedy směřovalo k podpoře Dmitrije Medveděva před prezidentskými volbami v Rusku. Dlouho bylo nejasné, zda Medveděv bude znovu kandidovat a Američané chtěli dát jasně najevo, kdo bude mít jejich - i materiální - podporu.
Tragédie plná omylů
Byl to samozřejmě hluboký omyl, tolik podobný všem ostatním, kterými je americká zahraniční politika a diplomacie tradičně pověstná. A jejichž důsledky pak řeší "revolucemi", státními převraty, "humanitárním" bombardováním a občanskými válkami "za demokracii" amerického typu.
Proto po volbách, v nichž se hladce stal prezidentem Vladimír Putin a Dmitrij Medveděv ani nekandidoval, to šlo už ráz naráz. Rozlícený Washington pochopil, že se zase "seknul". Z "restartu" náhle nezbylo nic. Putinovo Rusko je od té chvíle soustavně skandalizováno - tu za zákony proti propagaci homosexualismu mezi mládeží, tu za "zlé zacházení" s porno skupinou Pussy Riot, atd., atd., všichni to známe, vtloukají nám to do hlav dnem i nocí.
Vrcholem bylo, když Vladimír Putin dal veřejně najevo, že Rusko se na ničení hodnot, na nichž naše civilizace vznikla, nebude podílet, naopak je míní rozvíjet a chránit - stejně jako nezávislost své prastaré země. Tím se i formálně oddělil od "elit" (slovy A. Vondry) Nového světového řádu. Proto musí být zničen. Primárně on. Rusko hraje pochopitelně v plánech NWO důležitou roli, bez jeho ovládnutí nelze na světovládu pomýšlet.
Opět vše naopak
To je vlastní podstata ukrajinské krize i jejích aktuálních hysterických souvislostí. Tvůrci NWO doufají (kdo ví, jací ruští Vondrové jim to píší), že hospodářské a politické sankce jednak poškodí ruskou ekonomiku a také proti Putinovi postaví "elity", které si již svůj život bez "západních vymožeností" neumějí představit. Za jistých okolností by to nemusel být tak úplně nesmyslný scénář - kdyby nebyl opět napsaný těmi bohatými a mocnými truhlíky ve Washingtonu.
Mnohem pravděpodobnější proto je, že Rusové budou na zesilující "obklíčení" reagovat naprosto opačně. Mají s tím ostatně bohaté historické zkušenosti. Spíše se semknou kolem svého prezidenta, svých hodnot, své země, kterou ještě žádný Napoleon nedobyl. Lze tedy předpokládat, že jakákoli další eskalace studené války bude mít na politický život Vladimíra Putina opačné než zamýšlené důsledky.
Ale zdaleka nejde jen o Washington či Brusel: Rusko snad definitivně pochopilo, že všechny "vstřícné kroky" Západu jsou a vždy budou jen třpytkou, kterou má spolknout i s navijákem. Bude tedy posilovat - i vojensky. Hospodářsky se bude orientovat na země BRICS. To zapříčiní bezprostřední dopad na evropskou - a bohužel i naši - ekonomiku. A opět zvýší napětí. Ale k válce to pořád ještě nebude - leda k té "omylem".
Teprve až Rusové přistoupí k vytvoření nové "rezervní světové měny" a pošlou do hrobu "papírový" dolar, půjde opravdu do tuhého. V tomto smyslu je ukrajinská krize a "sestřelení letadla" zatím jen cvičením v propagandě. Výchovou obyvatelstva před Verdunem.
Lehké časy nás věru nečekají.