Tento svět neřídí ti, kteří chtějí mír a svobodu

Tento svět neřídí ti, kteří nechtějí od života o moc víc než mír a svobodu. Mít za cíl svobodu jde proti myšlence ovládat ostatní. Z toho lze usoudit, že motivace těch, kteří usilují o moc je zcela odlišná od naší.

Pokud někdo takový má malé ambice, bude se zřejmě chovat jako běžný zločinec, predátor. Lhát, aby získal výhodu, užívat násilí, aby bylo po jeho a krást bez záchvěvu svědomí. To, že přitom necítí vinu kvůli neetickému chování ho motivuje k dalšímu zločinnému jednání.

Drobná kriminalita má jeden háček, a tím je riziko dopadení. Vyhlídka pobytu ve vězení sice není příliš lákavá, ale i přestože je velmi pravděpodobné, že budou za své kariéry zatčeni a uvězněni, přistupují běžní kriminálníci ke svému oboru s nevelkou vynalézavostí, za niž jsou většinou nuceni zaplatit. Jiní podobně smýšlející hledají způsoby, jak se podobným problémům vyhnout. Tak jako ostatní lidé v dospívání rozvíjejí své zájmy a hledají způsoby jak se jim věnovat na vyšší úrovni, může totéž dělat i zločinec. Disponuje-li vyšší inteligencí a trpělivostí, může se vydat na ambiciózní dráhu zločinu. S tímto cílem na mysli brzy rozpozná, že vhodným nástrojem pro podobný cíl je stát.

Jakmile zločinec spojí síly se státem, tím, že se stane jeho zaměstnancem, může pro svůj prospěch lhát, použít síly, aby bylo po jeho a krást bez záchvěvu svědomí stejně tak, jako zločinec na nižší úrovni. Příležitostí škodit je díky různým možnostem zaměstnání nepřeberné množství. Například člověk, jemuž dělá potěšení trápit nevinné lidi, se může stát policistou a podstrkovat falešné důkazy. Někdo s vražednými choutkami se může stát důstojníkem a "chybně" udat souřadnice domu, který chce vybombardovat. A ať už takoví lidé udělají cokoli, stát je před běžnými následky vyplývajících z jejich činů vždy ochrání. Je velmi pravděpodobné, že chytrý jedinec v podobném postavení nebude nikdy dopaden, nikdy nebude potrestán a pravděpodobně ještě i odměňován.

Příliš dlouho jsem si myslel, že lidé pracují pro stát proto, protože pak pracují méně hodin za dobrý plat, odměny a důchod. Predátorům se nicméně nabízí nejen výše jmenované, ale navíc lákavé vedlejší výhody v podobě možnosti ukojení jejich zločineckých choutek, aniž by riskovali odplatu.

Pro takový typ osobnosti máme vědecké pojmenování: psychopat. Pokud si myslíte, že si z vás utahuji, zde je citát z žurnálu Scientific American:

Navenek okouzlující psychopati většinou na ostatní udělají dobrý první dojem a působí na pozorovatele dojmem zcela normálních lidí. Jsou však sebestřední, nepoctiví a nespolehliví a mají sklon k nezodpovědnému chování, jehož jediným opodstatněním je potěšení, které z něj pro ně vyplývá. Psychopati jsou převážně oproštěni od pocitů viny, empatie a lásky, vyznačují se náhodnými a bezcitnými mezilidskými a romantickými vztahy. Pravidelně omlouvají své nezodpovědné a často veškeré meze překračující chování, přičemž vinu svalují na druhé. Málokdy se poučí ze svých chyb, negativní reakce je neovlivní, jen obtížně potlačují svá nutkání.

To vypadá na téměř dokonalý popis osob, které se běžně ucházejí o politickou moc. Citovaný článek dále uvádí, že nadprůměrný počet psychopatů "pravděpodobně lze nalézt v oblasti politiky, ekonomiky nebo v zábavním průmyslu. Důkazy pro podobnou domněnku jsou nicméně jen předběžné". Skutečností je, že po ruce je mnohem více důkazů, než článek naznačuje.

Andrew Lobaczewski v knize Political ponerology (Ponerologie v politice) konstatuje, že psychopatické osobnosti tvoří zhruba 6% společnosti. Z toho plynoucí důsledky, a Lobaczewski je rozpoznal už krátce po druhé světové válce, jsou zdrcující. Lobaczewski se rovněž domnívá, že psychopatické myšlení je do značné míry náchylné přijmout dalších 12% společnosti. Ve světě, v němž dominují hierarchická uspořádání, se tito lidé poměrně snadno dostávají do klíčových pozic, čímž vzniká tzv. "patokracie". Lobaczewského dílo predikuje současnou realitu:

Uvnitř (patokratického) systému je normální člověk obviňován, že se nenarodil jako psychopat a považován za vhodného výhradně pro tvrdou práci, válčení a smrt při obraně vládního systému, který nedokáže dostatečně pochopit natož považovat za svůj. Neustále mocnější síť psychopatických a jim podobných osobností postupně převáží a zastíní všechny ostatní.

Běžný člověk nezvažuje možnost, že někteří lidé, kteří vypadají stejně jako on nemají žádné morální zábrany. Základ jejich myšlení vychází z přesvědčení, že jeho vůdci mají dobré úmysly. Zaměstnanci slepí vůči realitě pak bezmyšlenkovitě realizují plány svých psychopatických šéfů. Nezáleží na velikosti "neúspěchu", k němuž došlo, vedení vždy může poukázat na své dobré úmysly a zachránit se před šibenicí. Vlastně, čím více škod napáchají, tím silnější je pak volání po tom, aby jim bylo svěřeno do neúspěšné správy ještě více moci proto, aby mohli "zabránit" něčemu podobnému v budoucnu.

Jejich modus operandi je zaměřen na zjišťování, kolik si ostatní nechají líbit a zdá se, že jsme se zatím ani nepřiblížili k hranici, kdy se jim veřejnost bude ochotna vzepřít. Převážná část lidí, bez ohledu na utrpení, která vytvářejí, jim stále a opakovaně uvěří a nadále pokračuje v podpoře systému. Podobná víra dobrých lidí vedla ve 20. století k democidě, která pokračuje dodnes.

Vážíme-li možnost, že kontrolu nad společností převzali psychopati, najdeme mnoho důkazů podporujících tuto hypotézu. Soucítili snad Hitler, Stalin, Mao nebo Pol Pot se svými oběťmi, pociťovali nějaké výčitky? Je v době nám bližší možné vybrat mezi Bushem, Cheneym, Rovem, Rumsfeldem nebo Clintonem a najít mezi nimi jediného, který by měl alespoň masku normálnosti? Zřejmě ne - na seznamu jsou jen osoby s nulovým pocitem zodpovědnosti vůči racionální morálce. Když se ale lidé jsou oni mohli dostat do nejvyšších pozic moci, jak to asi vypadá na nižších úřadech?

Veškeré páky moci patrně ovládají podobní lidé. Žijeme v dobách kdy veřejnost nemůže dosáhnout svých cílů a jen nemnozí vědí proč. Příkladem uvedu výsledky průzkumů veřejných mínění, které pravidelně ukazují, že veřejnost zajímají otázka školství, nicméně školství rok po roku kvantitativně upadá. Jaká záhada! Je zjevné, že pokud budeme věřit svým pánům, kteří pro nás chtějí jen nejlepší, pak západní civilizace za 2000 let nedokázala objevit žádný efektivní způsob, jak předat klíčové vědomosti mladší generaci. Co by se ale stalo, kdybychom na chvíli upustili od víry v dobrodiní našich pánů, a zvážili jinou možnost? Pokud naše školy po dlouhá desetiletí nemohou dosahovat stanovených cílů, nemohly by to některé skupiny považovat za úspěch?

Pro psychopaty a jejich stát je samozřejmě potlačování kritického myšlení veřejnosti velmi prospěšné. Jestliže veřejnost začne otevřeně nezodpovědné, iracionální, nezákonné, nemorální vlastnímu prospěchu sloužící chování považovat za normální, dá se usoudit, že vzdělávací systém funguje jak má - pro naše pány. To je jen jeden příklad, nicméně existuje velké množství státních funkcí nabízejících zaměstnání, uspokojující libovolný druh psychopatických zálib. Měli bychom začít považovat stát za náborové centrum pro psychopaty. Navíc je velmi pravděpodobné, že stát jako takový si vymysleli právě psychopati aby nás mohli zneužívat. Pro organizaci selhávající v každé oblasti etiky, a na každém kroku vzývající psychopatické myšlení, nemám žádné lepší, než toto vysvětlení.

Náš boj za svobodu, zdá se, není jen bitvou mezi těmi, kteří chtějí volnost a těmi, kteří je chtějí ovládat, ale i střetem normálních lidí s psychopaty. V hypotéze o psychopatech jsem nalezl úžasnou možnost jak vysvětlit, co se to děje s naším světem. Náš svět je podivný, protože je v rukou psychopatů. V zemi, v níž se vyučuje jak zamítat a zesměšňovat jakékoli myšlenky přesahující přípustný průměr, není pro logická vysvětlení pozorovatelných sociologických úkazů příliš velký prostor. Ale kdybychom nepochopili fyzikální zákony, nedosáhli bychom ohromného zvýšení kvality života prostřednictvím pokročilých technologií. Stejně tak lze prohlásit, že dokud nepochopíme funkce našeho sociálního systému, nikdy nedokážeme uniknout tyranii rozpoutané psychopaty.

"První rukopis této knihy skončil v ohni pět minut před tím, než dorazila tajná bezpečnost v komunistickém Polsku. Druhá kopie, úmorně poskládaná vědci kteří pracovali v nemožných podmínkách represe, byla poslána kurýrem do Vatikánu. Její příjem nebyl nikdy potrvrzen - rukopis a veškerá jeho cenná data byl ztracen. Třetí kopie vznikla poté, co jeden z vědců pracujících na tomto projektu utekl v 80 letech do Ameriky. Zbigniew Brzezinski zabránil jejímu vydání.

Political Ponerology: The Scientific Study of Evil Adjusted for Political Purposes byla kována v ohni toho samého předmětu který studovala. Vědci žijící pod represivním režimem se jej rozhodnou klinicky studovat, jeho zakladatele a příznivce režimu zla, aby určili společný jmenovatel stojící za vzestupem a šířením nelidskosti muže proti muži."

Šokující v klinicky strohém popisu pravé povahy zla, pronikavý v pasážích literárnější povahy a kde autor odhaluje utrpení zažité výzkumníky, kteří byli zamoření nebo zničeni tou samou nemocí kterou zkoumali, proto by tato kniha měla být povinným čtením pro každého občana v každé zemi, která si nárokuje morální nebo humanistické základy. Protože je jisté, že mravní zásady a humanismus nemohou dlouho odolávat útokům Zla. Znalost jeho povahy, jak vytváří své sítě a jak se šíří, jak zákeřný je jeho lstivý přístup, je jediná protilátka." Download: http://www.doomsteaddiner.net/uploads/peter/ponerology.pdf

Ani mesiac ešte neprešiel a už je to tu! (Strany 1- 20 = omáčka. Začína to na strane 21)

Celoštátna stratégia ochrany a podpory ľudských práv
v Slovenskej republike

Zodpovedný predkladateľ: s. Miroslav Lajčák, podpredseda vlády a minister zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky
Typ materiálu: nelegislatívny všeobecný materiál
Legislatívna oblasť: Iné právo
Dátum vytvorenia: 6. 6. 2014
Aktuálne štádium materiálu: Medzirezortné pripomienkové konanie
Rezortné číslo: 631.765/2014-OLPR
Podnet: Uznesenie vlády SR č. 717/2011 v znení uznesenia vlády SR č. 479/2012
Zodpovedná inštitúcia: Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky

http://youtu.be/2ooGVKFRvDY