Hlava výboru Štátnej Dumy RF pre medzinárodné otázky Alexej Puškov je presvedčený, že výzva viceprezidenta USA Joe Bidena k prezidentovi Ukrajiny Viktorovi Janukovyčovi prejaviť zdržanlivosť je pre extrémistov "signálom".
"Biden vyzval Janukovyča, avšak nie radikálov k "maximálnej zdržanlivosti"! Extrémisti tak ešte raz dostali signál podpory zo strany USA", - napísal poslanec v Twitteri.
Biden zavolal v utorok 18. februára Janukovyčovi a požiadal ho zahájiť dialóg s opozíciou, ako aj odviesť milíciu z ulíc Kyjeva a demonštrovať maximálnu trpezlivosť.
http://slovak.ruvr.ru/2014_02_19/Puskov-USA-podali-signal-ukrajinskej-opozicii/
"Protestujúci už oslobodzovali administratívne budovy, ale žiaľ včera vyprovokovali radikálne naladení demonštranti nepokoje v centre Kyjeva", - podotkol Arbuzov. "To nie je prejav demokracie a občianskej pozície ľudí. Je to manipulovanie vedomím občanov a pokus o uchopenie moci".
http://slovak.ruvr.ru/2014_02_19/Premier-Ukrajiny-radikali-sa-vzdy-snazili-uchopit-moc/
Ministerstvo potvrdilo, že mŕtvych je 25 ľudí, ôsmi zomreli v nemocnici, v nemocnici ministerstva vnútra zomreli štyria a 13 mŕtvych priviezli do Kyjeva z dôvodu súdnej pitvy. Medzi mŕtvymi je aj deväť policajtov, 7 z nich zomrelo na strelné zranenia počas stretov s demonštrantami. Ďalší dvaja policajti boli neskôr zabití po tom, čo boli napadnutí v Kyjeve.
http://www.hlavnespravy.sk/video-nepokoje-na-ukrajine-si-vyziadali-najmenej-20-obeti/222773
V Kyjevě se v úterý rozhořela pouliční válka, která si zatím vyžádala na dvě desítky obětí převážně z řad útočníků z extremistického Pravého sektoru, přičemž devět svých mrtvých hlásí policie. Prezident Janukovyč vyzval opozici ke kompromisu, ale byl odmítnut, byť oficiální politická opozice už vývoj v ulicích podle všeho nekontroluje.
První potyčky se odehrály už během úterního dopoledne, v době, kdy měl ukrajinský parlament začít jednat o požadavku opozice na úpravu prezidentských pravomocí a návratu ke stavu z roku 2004. Diskuse poslanců k této otázce ale sotva začala, když opozice obvinila vládní Stranu regionů z neochoty přijmout požadavky na změnu ústavy. To už střety v ulicích rychle přerostly ve skutečné boje, když ministerstvo vnitra varovalo účastníky nepokojů, že pokud se do 18 hodin místního času nerozejdou, zasáhne proti nim "v souladu s možnostmi, které má ze zákona". Na barikádách ale byli především bojovníci Pravého sektoru, kteří výzvy neuposlechli. Úřady uzavřely stanice metra v okolí náměstí, omezily v oblasti dopravu stejně jako vjezd do Kyjeva jako takového, načež speciální oddíly Berkut zahájily akci, byť i za této vyhrocené situace jejich hlavní zbraní byla "jen" dvě mobilní vodní děla (z nichž jedno bojovníci Pravého sektoru zapálili). Některé barikády byly i tak do dnešního rána rozebrány a policie údajně ovládla polovinu náměstí Nezávislosti. Většina protestního tábora na náměstí skončila v plamenech, v jednom ze stanů došlo k silné explozi, jejíž příčina není zatím zcela jasná, byť některé zdroje mluví o výbuchu propanové láhve. V pozdních večerních hodinách bylo na náměstí asi 20 tisíc lidí, kteří před postupujícími oddíly Berkutu zpívali ukrajinskou hymnu a lidové písně. Směsice fotbalových chuligánů, neonacistů a ultranacionalistů z Pravého sektoru pak vyzvala Ukrajince, kteří vlastní střelné zbraně, aby přišli na náměstí pomoci. "Tato satanská vláda bude zničena. Smrt těm grázlům!" burcoval své stoupence k násilí a zabíjení lídr neonacistického hnutí Svoboda Oleh Ťjahnibok, ještě donedávna člen "vůdčí trojky" opozice, kterou vedl s Vitalijem Kličkem a Arsenijem Jaceňukem.
Související: Ukrajina dál v krizi a už i bez vlády
"Ostrov svobody"
"Oficiální opozice už nyní není s to kontrolovat lidi v ulicích," konstatoval pro Al Džazíru politolog Kyjevské univerzity Valentin Jakušik. "Přešli k taktice vandalismu, podpalování budov, ničení aut, házení Molotovových koktejlů. Situace je velmi nebezpečná."
Ze západu Ukrajiny znovu přicházejí zprávy o opětovných okupacích vládních budov, Národní fronta osvobození Ukrajiny z východu země naopak mezitím vyzývá vládu, aby na vývoj reagovala vší silou, kterou má k dispozici. Za této situace se v noci na dnešek prezident Viktor Janukovyč sešel s oběma lídry prozápadní opozice, Arsenijem Jaceňukem, kterého protežují USA, a Vitalijem Kličkem s těsnými vazbami na Berlín. Oba ale odešli bez dohody s tím, že prezident po nich "požadoval jen to, aby vyzvali lidi v ulicích ukončit Majdan, zastavit odpor a složit zbraně". Kličko naopak zdůraznil, že "vláda musí okamžitě stáhnout jednotky a ukončit krvavý konflikt, protože umírají lidé. Jak můžeme jednat, zatímco se prolévá krev?" Přitom označil náměstí v rukou extremistů za "ostrov svobody", který "budeme bránit". Podle agentury Reuters nicméně Janukovyč oba zástupce vyzval, aby se distancovali od radikálů, jinak s nimi začne "mluvit jinak".
Ve stejném duchu jako Kličko s Jaceňukem na vývoj situace reagovali západní politici. Šéfka Unijní diplomacie Catherine Ashtonová odsoudila "veškeré násilí", ale zároveň vyzvala vedení Ukrajiny, aby se "zabývalo původními příčinami krize". První protesty před třemi měsíci přitom propukly poté, co Janukovyč odmítl podepsat obchodní dohodu s EU. Také Francie, Británie a USA se postavily na stranu Pravého sektoru, když požadovaly po Kyjevu, aby ze své strany ukončil násilnosti, a aby jeho ozbrojené složky zachovávaly zdrženlivost. Takový postoj nemůže boje v ulicích nic než jen dále povzbudit. Mimochodem, stranění ozbrojeným útočníkům, které Západ stále odmítá označit pravým jménem, je - vedle Jaceňukovy nikým nezvolené "opoziční vlády" -- další příklad, který v mnohém připomíná západní přístup k Sýrii na jaře 2011.
Související: Putin chce Ukrajinu víc než USA a EU
Ze západu Ukrajiny znovu přicházejí zprávy o opětovných okupacích vládních budov, Národní fronta osvobození Ukrajiny z východu země naopak mezitím vyzývá vládu, aby na vývoj reagovala vší silou, kterou má k dispozici. Za této situace se v noci na dnešek prezident Viktor Janukovyč sešel s oběma lídry prozápadní opozice, Arsenijem Jaceňukem, kterého protežují USA, a Vitalijem Kličkem s těsnými vazbami na Berlín. Oba ale odešli bez dohody s tím, že prezident po nich "požadoval jen to, aby vyzvali lidi v ulicích ukončit Majdan, zastavit odpor a složit zbraně". Kličko naopak zdůraznil, že "vláda musí okamžitě stáhnout jednotky a ukončit krvavý konflikt, protože umírají lidé. Jak můžeme jednat, zatímco se prolévá krev?" Přitom označil náměstí v rukou extremistů za "ostrov svobody", který "budeme bránit". Podle agentury Reuters nicméně Janukovyč oba zástupce vyzval, aby se distancovali od radikálů, jinak s nimi začne "mluvit jinak".
Ve stejném duchu jako Kličko s Jaceňukem na vývoj situace reagovali západní politici. Šéfka Unijní diplomacie Catherine Ashtonová odsoudila "veškeré násilí", ale zároveň vyzvala vedení Ukrajiny, aby se "zabývalo původními příčinami krize". První protesty před třemi měsíci přitom propukly poté, co Janukovyč odmítl podepsat obchodní dohodu s EU. Také Francie, Británie a USA se postavily na stranu Pravého sektoru, když požadovaly po Kyjevu, aby ze své strany ukončil násilnosti, a aby jeho ozbrojené složky zachovávaly zdrženlivost. Takový postoj nemůže boje v ulicích nic než jen dále povzbudit. Mimochodem, stranění ozbrojeným útočníkům, které Západ stále odmítá označit pravým jménem, je - vedle Jaceňukovy nikým nezvolené "opoziční vlády" -- další příklad, který v mnohém připomíná západní přístup k Sýrii na jaře 2011.
Související: Putin chce Ukrajinu víc než USA a EU
Prezident jako figurka
Pokud bychom ovšem vzali v úvahu tyto paralely, pro Ukrajinu z toho nutně vychází vize občanské války. Samozřejmě by jí bylo možné zabránit, kdyby vláda proti nepokojům zasáhla tak, jak by se stalo v každé jiné normální zemi, například vyhlášením výjimečného stavu a tvrdým potlačením veškerého ozbrojeného odporu. Nic z toho se ale neděje. A co víc, při pohledu na ostře rozdělenou Ukrajinu se dokonce může zdát, že slabý a podle všeho neschopný prezident, který byl kdysi do funkce dosazen k prosazení určitých oligarchických zájmů, je v dnešní "hře" jen nezúčastněnou figurkou, která bezmocně stojí mezi radikálně naladěným prozápadním západem Ukrajiny a stejně rozhodným proruským východem. Ustoupí-li západu, který se už nachází de facto ve fázi povstání, povstane východ…
A tak ukrajinský - demokraticky zvolený -- prezident jen lavíruje. Dnes v ranních hodinách na svém webu zveřejnil prohlášení, v němž vyzývá opozici ke kompromisu. "Ano, mrtvé už k životu nevrátíme, ano už jsme zaplatili příliš vysokou cenu za ambice těch, kdo se derou k moci. Aby ale ona cena nebyla ještě vyšší, vyzývám vás: vzpamatujte se!" píše Viktor Janukovyč. "Je nutné sednout si k jednacímu stolu a začít Ukrajinu zachraňovat. Budoucí generace nám neprominou, jestli zničíme stát, který měl patřit jim." V prohlášení konstatuje, že se ho někteří poradci snaží přimět k silovému řešení situace, ale on že násilí odmítá, protože "efektivnější je najít společný jazyk, jít na kompromis, domluvit se". Vinu za aktuální vývoj Janukovyč připsal lídrům opozice: "Opovrhli základním principem demokracie - moc se nezískává v ulicích nebo na náměstích, ale jen ve volebních okrscích." Ukrajinská opozice ale překročila meze, když vyzvala lidi, aby se ozbrojili, což je "křiklavé porušení zákona", prohlásil Janukovyč s tím, že vše musí řešit spravedlivé soudy.
Pokud bychom ovšem vzali v úvahu tyto paralely, pro Ukrajinu z toho nutně vychází vize občanské války. Samozřejmě by jí bylo možné zabránit, kdyby vláda proti nepokojům zasáhla tak, jak by se stalo v každé jiné normální zemi, například vyhlášením výjimečného stavu a tvrdým potlačením veškerého ozbrojeného odporu. Nic z toho se ale neděje. A co víc, při pohledu na ostře rozdělenou Ukrajinu se dokonce může zdát, že slabý a podle všeho neschopný prezident, který byl kdysi do funkce dosazen k prosazení určitých oligarchických zájmů, je v dnešní "hře" jen nezúčastněnou figurkou, která bezmocně stojí mezi radikálně naladěným prozápadním západem Ukrajiny a stejně rozhodným proruským východem. Ustoupí-li západu, který se už nachází de facto ve fázi povstání, povstane východ…
A tak ukrajinský - demokraticky zvolený -- prezident jen lavíruje. Dnes v ranních hodinách na svém webu zveřejnil prohlášení, v němž vyzývá opozici ke kompromisu. "Ano, mrtvé už k životu nevrátíme, ano už jsme zaplatili příliš vysokou cenu za ambice těch, kdo se derou k moci. Aby ale ona cena nebyla ještě vyšší, vyzývám vás: vzpamatujte se!" píše Viktor Janukovyč. "Je nutné sednout si k jednacímu stolu a začít Ukrajinu zachraňovat. Budoucí generace nám neprominou, jestli zničíme stát, který měl patřit jim." V prohlášení konstatuje, že se ho někteří poradci snaží přimět k silovému řešení situace, ale on že násilí odmítá, protože "efektivnější je najít společný jazyk, jít na kompromis, domluvit se". Vinu za aktuální vývoj Janukovyč připsal lídrům opozice: "Opovrhli základním principem demokracie - moc se nezískává v ulicích nebo na náměstích, ale jen ve volebních okrscích." Ukrajinská opozice ale překročila meze, když vyzvala lidi, aby se ozbrojili, což je "křiklavé porušení zákona", prohlásil Janukovyč s tím, že vše musí řešit spravedlivé soudy.
Pokud sledujete vývoj na Ukrajině nejen hledím českých médií, nejspíš mnozí budete souhlasit, že výsledný pocit nutně připomíná velmi nepříjemné halucinace. Třeba když se po výpravách europoslanců na kyjevském Majdanu zjevila náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová a v doprovodu bodyguardů začala promrzlým lidem z igelitky rozdávat sušenky a bonbóny. "Hello, jsem z Ameriky, a tohle je pro vás…" A zblbnutí lidé vděčně přijímali
Nebo když americký senátor John McCain z pódia deklamoval: "Svobodný svět je s vámi. Amerika je s vámi. Já jsem s vámi!" (A pak to samé ukrajinsky, jako správná rockstar na koncertě.) Říkal to už Iráčanům, Libyjcům, letos v létě i syrským rebelům. Ani jeden z těch států už de facto neexistuje. Zbyly jen rozvaliny, v nichž se střílí, vybuchují bomby a umírají lidé. McCain si v USA i u politiků vysloužil přezdívku "králíček Energizer všech intervencí". A teď je v Evropě. (Mimochodem, když se v roce 2007 konala před jeho kanceláří ve Washingtonu pokojná protiválečná demonstrace, nechal její účastníky pozatýkat.)
Nebo když Západem designovaný "jediný správný a oprávněný" vůdce Ukrajiny, boxer Vitalij Kličko v rozhovoru pro ruskou televizi nechtěl říci svůj názor na masivní glorifikaci ukrajinských oddílů SS, prý že na to existuje mnoho různých názorů a že teprve dějiny prý dají tehdejším událostem jednoznačnou známku… a pak se ve své podivné "myšlence" beznadějně zamotal.
Nebo když se zjevil Karel Schwarzenberg, který náměstí přirovnal k "situaci u nás řekněme v listopadu, v prosinci 1989". A prý se s ním z vlády nikdo nechtěl setkat. Kupodivu. Nebo když Michael Kocáb vyrazil do Kyjeva přečíst "společný dopis českých a slovenských osobností společenského života", který napsal spolu se dvěma vždy připravenými "osobnostmi"…
V Itálii mezitím desítky tisíc lidí "s vidlemi"protestují proti Unii a její ekonomické politice. Španělská policie pendreky a slzným plynem vyhnala demonstranty od parlamentu. V Madridu, ve svobodném světě, se to smí, v tom nesvobodném, za jaký je označována nynější Ukrajina prezidenta Janyukovyče, podle všeho nikoli. Nad logikou argumentů se už nikdo nezamýšlí. "Myslím, že musíme velmi pozorně sledovat situaci (v Kyjevě). Kdyby došlo k násilí, pak musíme ihned zakročit," varoval Schwarzenberg, aniž by prozradil, koho myslí tím "my". A hlavně, co "oni" myslí tím "zakročit".
Scott Olsen v rámci pokojných protestů Occupy Cleveland málem přišel o sanici, když ho policejní slzný granát zasáhl do obličeje… Kdyby se to stalo na náměstí v Kyjevě, už má našlápnuto na Muže roku mnoha mainstreamových médií. Takhle je jen jedním z těch, co jim to patří.
Kdo tehdy zakročil? Karel Schwarzenberg i Michael Kocáb mlčeli určitě. Takhle kdyby trochu toho Tibetu bylo, tak to by snad ještě šlo, to by, panečku, bylo něco jiného.
V Kyjevě už pár dní "běží" antimajdan. Vesměs se o něm v západním mainstreamu mlčí, a když, tak se ukazují jen ageistické obrázky přihlouplých chudých babiček v šátku a s pár stříbrnými zuby. S těmi nechceme mít nic společného, to je vidět na první pohled. Premiér Mykola Azarov jim přitom zvedá adrenalin tvrzením, že výměnou za zrušení víz do EU Brusel po Ukrajině požaduje legalizaci gay sňatků. Bohapustě lže. Pravdou ale naopak je, že při vyhlídce na další východoevropskou zemi v Unii Británie výrazně omezuje "volný pohyb osob" - o třetinu.
Vláda v Kyjevě si mezitím libuje, že se má "otevřené dveře" jak do EU, tak do ruského Celního svazu, a může vyhánět sázky. Nejspíš poučena bankami z Wall Streetu sází na to, že je Ukrajina příliš velká a důležitá, aby ji někdo nechal padnout. Potřebuje rychle 17 miliard dolarů, aby odvrátila státní bankrot hrozící už v řádu dnů, a Moskva i Brusel v tomto směru cosi souhlasně bručí pod vousy. Rusko už slíbilo 15 miliard dolarů a nižší cenu za zemní plyn. EU odmítá dát Ukrajině 20 miliard eur, dál trvá na tom, že prý budoucnost Ukrajiny nemůže být předmětem kšeftů. Azarov tak už velebí Vladimira Putina coby zachránce Ukrajiny. (Když to nefunguje tady, pojďme rychle na Srbsko a přijměme aspoň je, říká si mezitím Brusel).
Boxer Vitalij Kličko -- při absenci myšlenek hodných funkce budoucí hlavy státu, v níž by ho Západ rád viděl -- vyzývá prezidenta Janukovyče na souboj do ringu. "Je mým osobním soupeřem,"říká. Janukovyčovi zbývají do pádu tři čtyři měsíce, ujišťují prounijní Ukrajince američtí ekonomové. Stačí nezmrznout na náměstí a bude dobře. Náměstí proto sebevědomě "zakázalo" prezidentovi podpis o vstupu do ruské Celni unie…
Česká pozice (a většina českých médií) - kupodivu - vidí jen kremelskou "mediální smršť". Jako kdyby McCain, Nulandová, Schwarzenberg a mraky jiných západních politiků coby staří a vážení Kyjevané byli zcela OK. Zkusme si ale byť na vteřinu představit ruského (nebo čínského nebo jakéhokoli "jiného") politika třeba mezi demonstranty z Occupy New York. Nebo v Praze na Václaváku. Nebo… Co všechno by asi tak následovalo?
Uklidnění situace na dohled není. Ukrajina se už stala frontovou linií mezi Západem a Ruskem. Vše, nezadržitelně a řízeně, spěje ke konfrontaci, jejíž povahu si lze jen domýšlet
Nebo když Západem designovaný "jediný správný a oprávněný" vůdce Ukrajiny, boxer Vitalij Kličko v rozhovoru pro ruskou televizi nechtěl říci svůj názor na masivní glorifikaci ukrajinských oddílů SS, prý že na to existuje mnoho různých názorů a že teprve dějiny prý dají tehdejším událostem jednoznačnou známku… a pak se ve své podivné "myšlence" beznadějně zamotal.
Nebo když se zjevil Karel Schwarzenberg, který náměstí přirovnal k "situaci u nás řekněme v listopadu, v prosinci 1989". A prý se s ním z vlády nikdo nechtěl setkat. Kupodivu. Nebo když Michael Kocáb vyrazil do Kyjeva přečíst "společný dopis českých a slovenských osobností společenského života", který napsal spolu se dvěma vždy připravenými "osobnostmi"…
V Itálii mezitím desítky tisíc lidí "s vidlemi"protestují proti Unii a její ekonomické politice. Španělská policie pendreky a slzným plynem vyhnala demonstranty od parlamentu. V Madridu, ve svobodném světě, se to smí, v tom nesvobodném, za jaký je označována nynější Ukrajina prezidenta Janyukovyče, podle všeho nikoli. Nad logikou argumentů se už nikdo nezamýšlí. "Myslím, že musíme velmi pozorně sledovat situaci (v Kyjevě). Kdyby došlo k násilí, pak musíme ihned zakročit," varoval Schwarzenberg, aniž by prozradil, koho myslí tím "my". A hlavně, co "oni" myslí tím "zakročit".
Scott Olsen v rámci pokojných protestů Occupy Cleveland málem přišel o sanici, když ho policejní slzný granát zasáhl do obličeje… Kdyby se to stalo na náměstí v Kyjevě, už má našlápnuto na Muže roku mnoha mainstreamových médií. Takhle je jen jedním z těch, co jim to patří.
Kdo tehdy zakročil? Karel Schwarzenberg i Michael Kocáb mlčeli určitě. Takhle kdyby trochu toho Tibetu bylo, tak to by snad ještě šlo, to by, panečku, bylo něco jiného.
V Kyjevě už pár dní "běží" antimajdan. Vesměs se o něm v západním mainstreamu mlčí, a když, tak se ukazují jen ageistické obrázky přihlouplých chudých babiček v šátku a s pár stříbrnými zuby. S těmi nechceme mít nic společného, to je vidět na první pohled. Premiér Mykola Azarov jim přitom zvedá adrenalin tvrzením, že výměnou za zrušení víz do EU Brusel po Ukrajině požaduje legalizaci gay sňatků. Bohapustě lže. Pravdou ale naopak je, že při vyhlídce na další východoevropskou zemi v Unii Británie výrazně omezuje "volný pohyb osob" - o třetinu.
Vláda v Kyjevě si mezitím libuje, že se má "otevřené dveře" jak do EU, tak do ruského Celního svazu, a může vyhánět sázky. Nejspíš poučena bankami z Wall Streetu sází na to, že je Ukrajina příliš velká a důležitá, aby ji někdo nechal padnout. Potřebuje rychle 17 miliard dolarů, aby odvrátila státní bankrot hrozící už v řádu dnů, a Moskva i Brusel v tomto směru cosi souhlasně bručí pod vousy. Rusko už slíbilo 15 miliard dolarů a nižší cenu za zemní plyn. EU odmítá dát Ukrajině 20 miliard eur, dál trvá na tom, že prý budoucnost Ukrajiny nemůže být předmětem kšeftů. Azarov tak už velebí Vladimira Putina coby zachránce Ukrajiny. (Když to nefunguje tady, pojďme rychle na Srbsko a přijměme aspoň je, říká si mezitím Brusel).
Boxer Vitalij Kličko -- při absenci myšlenek hodných funkce budoucí hlavy státu, v níž by ho Západ rád viděl -- vyzývá prezidenta Janukovyče na souboj do ringu. "Je mým osobním soupeřem,"říká. Janukovyčovi zbývají do pádu tři čtyři měsíce, ujišťují prounijní Ukrajince američtí ekonomové. Stačí nezmrznout na náměstí a bude dobře. Náměstí proto sebevědomě "zakázalo" prezidentovi podpis o vstupu do ruské Celni unie…
Česká pozice (a většina českých médií) - kupodivu - vidí jen kremelskou "mediální smršť". Jako kdyby McCain, Nulandová, Schwarzenberg a mraky jiných západních politiků coby staří a vážení Kyjevané byli zcela OK. Zkusme si ale byť na vteřinu představit ruského (nebo čínského nebo jakéhokoli "jiného") politika třeba mezi demonstranty z Occupy New York. Nebo v Praze na Václaváku. Nebo… Co všechno by asi tak následovalo?
Uklidnění situace na dohled není. Ukrajina se už stala frontovou linií mezi Západem a Ruskem. Vše, nezadržitelně a řízeně, spěje ke konfrontaci, jejíž povahu si lze jen domýšlet