Tábor Jelenice

Dne 4. listopadu 1998 otřásla Českou republikou naprosto nečekaná aféra. Aféra, která otřásla jak českými státními orgány, tak samotnou vládou USA. Toho dne byl totiž v České republice oficiálně odhalen koncentrační převýchovný tábor. Tento koncentrační tábor byl zřízen orgány USA v únoru 1998 na odlehlém místě, asi 10 kilometrů severozápadně od Brna v lokalitě nazvané Jelenice. Část hlídacího personálu tvořili Američané, kteří celý tábor také řídili, zbytek dozorného a provozního personálu byli najatí Češi, kteří očekávali původně práci vychovatelů.

Když však oduševnělá část českého personálu zjistila, o jakou špinavou, nezákonnou a utajenou práci se jedná a kdo všechno je do ní zapleten, podařilo se několika z nich uniknout pozornosti a informovali o tomto táboře policii, patřičné úřady i tisk. Díky tomu byl dne 4.listopadu 1998 /po 9. měsících fungování/ odhalen první koncentrační tábor od revoluce r. 1989. A smutné je, že to byl koncentrační tábor zřízený s určitým vědomím vlády USA.

Začalo jedno z největších vyšetřování v dějinách České republiky. Kromě policie se do celé akce zapojila i česká tajná služba BIS společně s americkou federální policií FBI. To, co se zjistilo, bylo strašné?.

V tomto českém koncentračním táboře si orgány USA zřídily koncentrační, izolační a převýchovný tábor pro své problémové americké občany ve věku od 14. do 18. let. Nikdo již přesně nezjistí, kolik Američanů zde bylo tajně před orgány České republiky vězněno, ale v době, kdy policie a tajná služba BIS vnikly do objektu, bylo na místě 61 uvězněných amerických občanů.

Všichni tito, předem vytipovaní američtí občané, mají stejný osud, všem bylo na území USA slibována nevinná poznávací exkurze, ale při ní byli uneseni, byli jim zabaveny osobní doklady a pasy a zavlečeni do České republiky /aniž by to státní orgány ČR zaregistrovaly/. V tomto koncentračním táboře Jelenice, který Američané nazvali ,,Morava Academy,, - byli všichni unesení američtí občané pod přísným, doslova vězeňským dozorem. Kromě nucených a mnohdy násilných převýchovných programů byli také za zdmi Jelenice nedobrovolně trestáni a mučeni. Ve zvláštních místnostech bez oken, jediného zdroje světla i jakéhokoliv nábytku, byli zavíráni na dlouhé hodiny bez jídla i pití. Jindy byli naopak zavíráni do úmyslně přetápěných místností do 40. stupňů, kde museli ležet svázaní na zemi a ve dne i v noci na ně bylo namířeno oslňující světlo. Zákaz pohybu a fyzické tresty byly v podstatě na denním pořádku. Nikdo z nich nesměl opustit budovu Jelenice, nebylo to ani technicky možné, pohyb po budově byl omezen stejně.

Policie ČR provedla přes 70 výslechů, od zadržených Američanů po americké a české věznitele. Všech vysvobozených 61 Američanů bylo v polovině listopadu 1998 odesláno zpět na území USA. Proti věznitelům začalo trestní řízení v němž byli obviněni hned z několika trestných činů a zločinů proti lidskosti.

Jak vyšlo najevo, americké orgány kryly únosy svých ,,problémových Američanů,, z USA do izolačních převýchovných táborů v České republice aj? a to zřejmě se spoluprácí českých orgánů. Jak jinak lze vysvětlit, že se náhle z USA ztratí 61 lidí, aniž by je zdejší úřady postrádaly a dostaly se do České republiky bez pasů a jiných dokladů, aby zde dlouhé měsíce přebývaly na ,,neznámém,, místě, aniž by to České úřady vůbec zaregistrovaly. Začalo se dokonce hovořit o propojení s americkou vládou, neboť ta uzákonila již tehdy zřizování převýchovných a izolačních táborů pro americkou mládež. Z naprosté lability byla obviňována i vláda České republiky, která s tím začala něco dělat až poté, co na to museli upozornit samotní občané s následnou podporou a tlakem médií.

Po obvinění americké vlády z účasti na těchto nelidských projektech se dostavilo oficiální vyjádření velvyslanectví USA v ČR, které v začátku vyšetřování prohlásilo, že už v říjnu 1998 v objektu Jelenice provádělo kontrolu a nic nezákonného nenašlo. Navíc krylo americkou vládu, když prohlásilo, že s tím vláda nemá nic společného.

Postupné vyšetřování Policie ČR, BIS i americké FBI však postavilo tyto tvrzení a celou americkou vládu do kouta. Byly zde prokázány zločiny proti lidskosti a oficiálně se i v médiích hovořilo o tomto převýchovném izolačním zařízení jako o koncentračním táboře. Je tedy zcela jisté, že velvyslanectví USA pouze krylo americkou vládu a sebe samotné, přestože o tom všem museli vědět. Velvyslanectví totiž přiznalo, že už v říjnu v objektu Jelenice prováděli kontrolu, čímž patrně chtělo již v začátku celé vyšetřování zastavit. Místo toho se však jen v průběhu dalšího vyšetřování potvrdilo to, že vláda USA a její velvyslanectví v ČR museli o tomto táboře i praktikách v něm velmi dobře vědět, ale nic proti tomu neudělali a naopak celé zařízení kryli.

Jak se ukázalo vyšetřováním, stejní Američané neměli pouze koncentrační tábor zde u Brna v České republice, ale unášeli své občany i do podobných koncentračních zařízení, které provozovali /a v tomto případě jistě dosud provozují/ v Mexiku, Jamajce, Severní Samoy, Filipínách a v Montaně.

A já se ptám? jakto, že si v České republice mohou americké orgány tajně zřídit koncentrační tábor a 9 měsíců unikat pozornosti nebo sebemenšímu zájmu českých úřadů nebo policie? Proč s tím vláda USA nic neudělala, přestože, jak její velvyslanectví v ČR tvrdí, už v říjnu 1998 tam dělala inspekci a ,,nic,, špatného nezjistili. A jak mohou poté tvrdit, že o tom vůbec nevěděli? Proč až udání českého personálu a jejich vyhecování mediální aféry vedlo naše státní orgány k vyšetřování? A kde vůbec skončilo ono vyšetřování? Máme se spokojit pouze s tím, že všech 61 amerických občanů je už osvobozeno? Proč se celé vyšetřování odebralo do podzemí před zraky veřejnosti? To jsou otázky svědomí?.

Budu osobně vděčný všem, kteří mi dokáží vyvrátit tato fakta, která jsem zveřejnil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí ze zdrojů, kterým věřím a které jsem si v rámci možností také ověřoval. Dané informace nezveřejňuji jako senzaci, osobně bych byl šťastný, kdyby vše zde uvedené bylo smyšlenou lží. Jenže ono to tak není a jestli se tyto věci mají řešit a chceme najít celou pravdu, pak by to nemělo zůstat utajeno. Tolik důvod tohoto mého apelu.

Bc. Martin Herzán, dne 4.11. 2005
Ředitel Evropské unie pro lidská práva
Člen výboru Rady vlády ČR pro lidská práva
Komisař pro lidská práva u International Commission of Conscience
Kontakt: herzan.m@post.cz