Máme mnoho přátel po celém světě, včetně drahé Argentinské republiky. A tak jsme požádali ctěného přítele Marcela Gonzáleze, Panorama Catolico Internacional, který zná argentinskou církev jako své boty, aby nám poslal zprávu o novém papeži. Tady je:
Horror! Ze všech nemyslitelných kandidátů byl Jorge Mario Bergoglio pravděpodobně ten nejhorší. Ne proto, že otevřeně hlásá učení odporující víře a mravům, ale proto, že soudě podle jeho působení v roli arcibiskupa Buenos Aires, má víru a morálku za irelevantní.
Je zapřisáhlým nepřítelem tradiční mše, povoluje pouze její imitace provozované nepřáteli starodávné liturgie. Pronásledoval každého kněze, který se snažil nosit kleriku, šířil s plným nasazením víru, nebo prostě projevil zájem o Summorum Pontificum.
Známá je jeho nekonzistentnost (občasná nesrozumitelnost jeho proslovů a kázání), zvyk používat hrubé, demagogické a nejednoznačné výrazy; není možné říci, že jeho magisterium je heterodoxní, ale spíše neexistující, tak je matoucí.
Jeho buenosaireskou suitu, s výjimkou několika duchovních, nelze charakterizovat jednáním právě ctnostným. Někteří jsou vážně podezřelí z morální nevychovanosti.
Nepromeškal žádnou příležitost pro zapůjčení své katedrály protestantům, muslimům, židům, a dokonce i partyzánským skupinám ve jménu nemožného a zbytečného mezináboženského dialogu. Je proslavený svým setkáním s protestanty v aréně Luna Park, kde spolu s kazatelem Papežského domu Ranierem Cantalamessou přijal "požehnání" od protestantského ministra ve společném aktu uctívání, v němž prakticky akceptoval platnost "pravomoci" TV-pastorů.
Tato volba je nepochopitelná: není polyglot, nemá žádné kuriální zkušenosti, nezáří svou svatostí, ztrácí se v doktríně a liturgii, nebojoval proti potratům a jen velmi slabě proti homosexuálnímu "manželství" (schválenému prakticky bez odporu ze strany biskupství), nemá žádné vychování k uctění Papežského trůnu. Nikdy nebojoval za nic jiného, než za udržení moci.
To opravdu nemůže být to, co chtěl pro církev Benedikt. Nezdá se, že by měl některou z podmínek požadovaných pro pokračování v jeho práci.
Kéž Bůh pomůže své církvi. Vždy je třeba vzít v úvahu, přestože je to lidsky těžké, možnost konverze… a přesto nás budoucnost děsí.
Arcibiskup Buenos Aires vkleče přijímá "požehnání od protestantského ministra, Buenos Aires 2006
Zdroj: Rorate-Caeli
V časopise Der Spiegel vychází tento týden rozhovor s bývalým brazilským františkánem a jedním ze symbolů marxistickou ideologií inspirované teologie osvobození Prof. Leonardem Boffem. Boff byl učitelem jednoho z nejbližších přátel nového papeže a proto i jednoho z dnes nejvlivnějších kardinálů Claudio Hummese. Boffova vlivná kniha "Církev: Charisma a moc", byla předmětem šetření Kongregace pro nauku víry, která o ní v roce 1995 v oficiálním komuniké prohlásila, že pojednávaná témata ohrožují katolickou věrouku.
Z rozhovoru uvádíme:
"Bergoglio je nyní papežem a může si dělat, co chce. Mnozí budou tím, co František učiní, překvapeni. K tomu však bude nezbytné rozejít se s tradicemi a nahradit zkorumpovanou římskou kurii všeobecnou církví".
Boff v rozhovoru tvrdí, že coby kardinál, zastával Bergoglio k různým tématům - antikoncepci, celibátu, homosexualitě - konzervativní postoje, bylo to však jen na základě tlaku z Vatikánu a dále prohlašuje, že jsou mnohé známky toho, že jako papež bude o poznání liberálnější.
"Tak například před několika měsíci výslovně souhlasil s tím, aby si homosexuální pár adoptoval dítě. Udržuje vztahy s kněžími, zbavenými kněžského úřadu z důvodu uzavření manželských sňatků", prohlásil guru levicových křesťanských intelektuálů a radikálních modernistů ze 70. a 80. let.