Vzhledem k obří různorodosti dobře odůvodněných příčin Dr. Henry Kissinger v očích milionů lidí vypadá jako jedna z nejvíce ponurých postav, které kdy žil na zemi. Problém s vnímáním Dr. Kissingera jako "zla" je ten, že v každém z nás je malý Dr. Kissinger, který neměl sílu vyrůst do velikosti, které dosáhl Dr. Kissinger.
Kissinger není bez nadsázky o nic lepší než Hitler a my musíme být velmi krátkozrací, abychom neviděli morální převahu Henryho Kissingera nad Hitlerem. Ideály Dr. Kissingera jsou stejně smrtonosné, i když spadají do jiných demografických kategorií.
Kissinger není bez nadsázky o nic lepší než Hitler a my musíme být velmi krátkozrací, abychom neviděli morální převahu Henryho Kissingera nad Hitlerem. Ideály Dr. Kissingera jsou stejně smrtonosné, i když spadají do jiných demografických kategorií.
Stejně jako jeho zástupce a podřízený Nového světového řádu, Barack Hussain Obama, Kissinger obdržel Nobelovu cenu za mír, tohle je jasnou indikací orwellovského světa řízeného oligarchickou propagandou. Každý rozumný člověk dnes považuje Nobelovu cenu za mír za odpudivou ikonu vraha, tzv. ďáblovo razítko, usilujícího o nastolení nejtemnějšího v historii řádu pro lidstvo. Mezi názory vyjádřené Dr. Kissingerem je myšlenka, že staří lidé jsou k ničemu. Tohle je "svět" Nobelovy ceny a přitom je Dr. Kissinger už starý a stále spotřebovává jídlo.
"Staří lidé jsou zbytečnými jedlíky." (Henry Kissinger, citát z knihy "The Last Days".)
"Vojáci jsou hloupí, němá zvířata, která by měla být používána jako pěšáci v zahraniční politice." (Henry Kissinger, citát z knihy "The Last Days")
"Depopulace by měla být nejvyšší prioritou zahraniční politiky vůči třetímu světu, protože americká ekonomika bude vyžadovat velké a rostoucí množství nerostných zdrojů ze zahraničí, zejména z méně rozvinutých zemí." (Henry Kissinger, 200 memorandum o národní bezpečnosti ze dne 24.dubna 1974)
"Dnes by Američané zuřili, kdyby vojska UN byla použita pro nasazení v Los Angeles, aby obnovila pořádek, zítra budou vděční. To ještě více platí v případě, kdyby bylo řečeno, že existuje vnější hrozba, ať už skutečná nebo vymyšlená, která ohrožuje jejich samotnou existenci. Pak budou všechny národy světa prosit, aby je světoví lídři ochránili před tímto zlem. Jediná věc, které se všichni bojí je ztráta identity. Při prezentaci tohoto scénáře se lidé ochotně vzdají osobních práv a svobod, jen když jim jejich světová vláda garantuje blaho." (Henry Kissinger, řeč v Evianu ve Francii na zasedání Bilderberg Club 21.května 1992. Kissingerova řeč byla na schůzi bez jeho vědomí zaznamenána švýcarským delegátem.)
"Moc je nejsilnější afrodiziakum." (Henry Kissinger, citát z knihy "The Last Days")
Henry Kissinger v mládí
Henry Kissinger se narodil v roce 1923 v Bavorsku pod jménem Heinz Alfred Kissinger v tradiční rodině německých Židů. Henryho otec byl učitel a to samozřejmě mělo rozhodující vliv na jeho vývoj jako vědce. Kissinger viděl a cítil turbulentní politické klima 30. let v Německu a v roce 1938 se moudře přestěhoval do New Yorku. Henry se rychle a ochotně přizpůsobil kultuře USA, ale když posloucháte Dr. Kissingera, tak si uvědomíte, že se pořád nezbavil svého francouzsko-německého přízvuku.
Vidíte, jak rázně jsou vykresleny formy Dr. Kissingera na fotce výše? Faktem je, že poté, co Henry vystudoval střední školu, šel okamžitě na vysokou školu, a aby mohl pomoci platit výdaje, působil na částečný úvazek ve staré továrně, kde vyráběli štětky na holení. Henry uskutečnil akademický pokrok a z práce měl také dobrý pocit. Na City College v New Yorku studoval účetnictví, ale jeho studium bylo přerušeno v roce 1943, když byl povolán do armády.
Budoucí Dr. Kissinger se v armádě setkal s dalším velmi nadaným německým přistěhovalcem, jménem Fritz Kraemer, a protože oba plynně mluvili německy, po jejich talentu byla velká poptávka. Henry nebyl zbabělec a dobrovolně se hlásil do rizikových míst v Ardenské bitvě. Když se spojenecké síly pohybovaly přes centrální oblasti Německa, Henry Kissinger odvedl skvělou práci při zacházení s německými civilisty, byl rychle povýšen na seržanta a měl za úkol vystopovat důstojníky gestapa a další sabotéry. Pro úspěchy byl vyznamenán Bronzovou hvězdou.
Brzy mladý Henry získá ještě větší moc a přispívá k denacifikaci v okupovaných oblastech západního Německa.
Po jeho důstojné a zaslouženě oceněné službě ve druhé světové válce, se Henry Kissinger vrátil do USA a vrhl se na knihy. Studoval na "Harvard College", a v roce 1954 získal titul Ph.D. z Harvardské univerzity. Henry zůstal členem jeho profesorského sboru a původní mechanismus jeho vlivu procházel přes vládu a mezinárodní záležitosti. Být členem "Ivy League" může mít obrovský vliv na státní moc a takové univerzity jako Harvard, jsou fakticky součástí americké federální vlády. Henry mířil k tomu, aby se stal filozofem absolutní globalizace - mužem, který je zcela antipatriotický, nenávidí práva a kulturu národa, který přijal jeho rodinu, která prchala před nacisty.
Stejně jako George Soros, který zaprodal Velkou Británii za miliardy, Henry Kissinger zradil americké občany kvůli myšlence nového světového řádu. Plný touhy tímto způsobem určit zahraniční politiku Spojených států a zničit Spojené státy zevnitř, Henry Kissinger vytvoří tým spolupracovníků ze stejných anti-amerických Američanů, včetně guvernéra New Yorku, Nelsona Rockefellera. Od vlivu na guvernéra jednoho z nejlidnatějších a nejbohatších států Henry Kissinger skočí do nejméně důvěryhodné a nejvíce nečestné pozice prezidentské administrativy v dějinách Spojených států, kterou Richard Nixon v Henrym vycítil. V roce 1969 z něj udělal svého poradce pro národní bezpečnost. Brzy byl Henry Kissinger ministrem zahraničí a tím zůstal i za Geralda Forda po veřejném ponížení Nixona.
"Staří lidé jsou zbytečnými jedlíky." (Henry Kissinger, citát z knihy "The Last Days".)
"Vojáci jsou hloupí, němá zvířata, která by měla být používána jako pěšáci v zahraniční politice." (Henry Kissinger, citát z knihy "The Last Days")
"Depopulace by měla být nejvyšší prioritou zahraniční politiky vůči třetímu světu, protože americká ekonomika bude vyžadovat velké a rostoucí množství nerostných zdrojů ze zahraničí, zejména z méně rozvinutých zemí." (Henry Kissinger, 200 memorandum o národní bezpečnosti ze dne 24.dubna 1974)
"Dnes by Američané zuřili, kdyby vojska UN byla použita pro nasazení v Los Angeles, aby obnovila pořádek, zítra budou vděční. To ještě více platí v případě, kdyby bylo řečeno, že existuje vnější hrozba, ať už skutečná nebo vymyšlená, která ohrožuje jejich samotnou existenci. Pak budou všechny národy světa prosit, aby je světoví lídři ochránili před tímto zlem. Jediná věc, které se všichni bojí je ztráta identity. Při prezentaci tohoto scénáře se lidé ochotně vzdají osobních práv a svobod, jen když jim jejich světová vláda garantuje blaho." (Henry Kissinger, řeč v Evianu ve Francii na zasedání Bilderberg Club 21.května 1992. Kissingerova řeč byla na schůzi bez jeho vědomí zaznamenána švýcarským delegátem.)
"Moc je nejsilnější afrodiziakum." (Henry Kissinger, citát z knihy "The Last Days")
Henry Kissinger v mládí
Henry Kissinger se narodil v roce 1923 v Bavorsku pod jménem Heinz Alfred Kissinger v tradiční rodině německých Židů. Henryho otec byl učitel a to samozřejmě mělo rozhodující vliv na jeho vývoj jako vědce. Kissinger viděl a cítil turbulentní politické klima 30. let v Německu a v roce 1938 se moudře přestěhoval do New Yorku. Henry se rychle a ochotně přizpůsobil kultuře USA, ale když posloucháte Dr. Kissingera, tak si uvědomíte, že se pořád nezbavil svého francouzsko-německého přízvuku.
Vidíte, jak rázně jsou vykresleny formy Dr. Kissingera na fotce výše? Faktem je, že poté, co Henry vystudoval střední školu, šel okamžitě na vysokou školu, a aby mohl pomoci platit výdaje, působil na částečný úvazek ve staré továrně, kde vyráběli štětky na holení. Henry uskutečnil akademický pokrok a z práce měl také dobrý pocit. Na City College v New Yorku studoval účetnictví, ale jeho studium bylo přerušeno v roce 1943, když byl povolán do armády.
Budoucí Dr. Kissinger se v armádě setkal s dalším velmi nadaným německým přistěhovalcem, jménem Fritz Kraemer, a protože oba plynně mluvili německy, po jejich talentu byla velká poptávka. Henry nebyl zbabělec a dobrovolně se hlásil do rizikových míst v Ardenské bitvě. Když se spojenecké síly pohybovaly přes centrální oblasti Německa, Henry Kissinger odvedl skvělou práci při zacházení s německými civilisty, byl rychle povýšen na seržanta a měl za úkol vystopovat důstojníky gestapa a další sabotéry. Pro úspěchy byl vyznamenán Bronzovou hvězdou.
Brzy mladý Henry získá ještě větší moc a přispívá k denacifikaci v okupovaných oblastech západního Německa.
Po jeho důstojné a zaslouženě oceněné službě ve druhé světové válce, se Henry Kissinger vrátil do USA a vrhl se na knihy. Studoval na "Harvard College", a v roce 1954 získal titul Ph.D. z Harvardské univerzity. Henry zůstal členem jeho profesorského sboru a původní mechanismus jeho vlivu procházel přes vládu a mezinárodní záležitosti. Být členem "Ivy League" může mít obrovský vliv na státní moc a takové univerzity jako Harvard, jsou fakticky součástí americké federální vlády. Henry mířil k tomu, aby se stal filozofem absolutní globalizace - mužem, který je zcela antipatriotický, nenávidí práva a kulturu národa, který přijal jeho rodinu, která prchala před nacisty.
Stejně jako George Soros, který zaprodal Velkou Británii za miliardy, Henry Kissinger zradil americké občany kvůli myšlence nového světového řádu. Plný touhy tímto způsobem určit zahraniční politiku Spojených států a zničit Spojené státy zevnitř, Henry Kissinger vytvoří tým spolupracovníků ze stejných anti-amerických Američanů, včetně guvernéra New Yorku, Nelsona Rockefellera. Od vlivu na guvernéra jednoho z nejlidnatějších a nejbohatších států Henry Kissinger skočí do nejméně důvěryhodné a nejvíce nečestné pozice prezidentské administrativy v dějinách Spojených států, kterou Richard Nixon v Henrym vycítil. V roce 1969 z něj udělal svého poradce pro národní bezpečnost. Brzy byl Henry Kissinger ministrem zahraničí a tím zůstal i za Geralda Forda po veřejném ponížení Nixona.
Skutečná politika s Henrym Kissingerem
Od roku 1969 do roku 1977 byl Henry Kissinger nejvlivnější postavou v zahraniční politice Spojených států a udělal skutečně některé výborné manévry, pokud jde o vztahy s obry - sovětským Ruskem a komunistickou Čínou. Henry nebyl zapojen do vypuknutí války ve Vietnamu a vynaložil opravdu hodně úsilí, aby ji zastavil, za což mu byla udělena Nobelova cena míru a to navzdory skutečnosti, že příměří, které organizoval z velké části neměla úspěch. Možná měl právě tohle v úmyslu.
Od roku 1969 do roku 1977 byl Henry Kissinger nejvlivnější postavou v zahraniční politice Spojených států a udělal skutečně některé výborné manévry, pokud jde o vztahy s obry - sovětským Ruskem a komunistickou Čínou. Henry nebyl zapojen do vypuknutí války ve Vietnamu a vynaložil opravdu hodně úsilí, aby ji zastavil, za což mu byla udělena Nobelova cena míru a to navzdory skutečnosti, že příměří, které organizoval z velké části neměla úspěch. Možná měl právě tohle v úmyslu.
 |
| Henry Kissinger a současný prezident Státu Izrael Šimon Peres |
V roce 1974 Henry Kissinger v pozici poradce pro národní bezpečnost předsedal "Memorandum 200" v otázce analýzy národní bezpečnosti, a nazvat tento dokument nebo plán mírovým není možné. Pokud si přečtete tento už odtajněný dokument, zjistíte, že politika laureáta Nobelovy ceny za "mír" Kissingera, byla jakoukoliv, ale ne mírovou. Spíše byla chladnou a stanovovala, že je třeba chránit bohaté spolu s jejich bohatstvím a konečným cílem vždy byla globální vláda super-bohatých oligarchů.
Vezměte prosím na vědomí klíčové slovo "vykořisťování" v následujícím textu:
"Americká ekonomika bude vyžadovat velké a rostoucí množství nerostných surovin ze zahraničí, zejména z méně rozvinutých zemí [Viz "Směr národní politiky dodávek nerostných surovin - výchozí údaje a otázky", Národní komise politiky dodávek nerostných surovin - duben 1972]. Tento fakt způsobuje zvýšený zájem USA o politickou, hospodářskou a sociální stabilitu dodavatelských zemí. Tam, kde mohou být vyhlídky takové stability zdokonalené oslabením populačního tlaku prostřednictvím omezení porodnosti, demografická politika se stává aktuální v otázce poskytování zdrojů a hospodářských zájmů Spojených států. Umístění známých rezerv vysoko kvalitních rud většiny nerostů podporuje růst závislosti vyspělých regionů na dovozu z méně rozvinutých zemí. Skutečné problémy dodávek nerostných surovin neleží v rovině jejich základní fyzické dostatečnosti, ale v politicko-ekonomických aspektech přístupu, podmínkách průzkumu a vykořisťování, rozdělení příjmů mezi producenty, spotřebitele a vlády zemí, kde se zdroje našly." [Kapitola III - Minerály a paliva].
Pro mě není možné identifikovat všechny zločiny proti lidskosti spáchané v souladu s filozofií Henryho Kissingera, stejně jako pro zesnulého Christophere Hitchense (novinář, publicista a spisovatel, autor knihy "Soud nad Henrym Kissingerem"). Zvláště zajímavý byl pro mě židovský pohled Dr. Kissingera na židovskou otázku v tehdejším sovětském Rusku, vyjádřený 1.3.1973:
"Emigrace Židů ze Sovětského svazu není prioritou americké zahraniční politiky, a pokud Židé v SSSR budou posláni do plynových komor, není to problém Spojených států. Spíše je to celohumanitární problém."
Toto prohlášení je jen prohlášení, je přirozené, že mnozí lidé říkají jednu věc, a jejich následné kroky ukazují velmi odlišný pohled. Nicméně, toto je velmi zajímavé slovo, vzhledem k tomu, že jednání Dr. Kissingera vždy bylo pro-izraelské, zatímco zůstávalo anti-americké. Možná Dr. Kissinger učinil tohle chladné prohlášení ve věci přístupu Richarda Nixona k politice Spojených států vůči Izraeli. Nixon nepřipouštěl Židy k účasti v izraelské politice Spojených států, i když může být, že příčinou tomu ve skutečnosti byla Kissingerova bezcitnost.
Henry Kissinger a jeho politická filozofie ovlivnila nejen Izrael, ale celou zeměkouli. Často se masové vraždění a sabotážní činnost proti demokraticky zvoleným vládám staly samozřejmostí. Ačkoli Henry Kissinger již není aktivním členem oficiální federální vlády, starý Henry žije, a to v rozporu se svým přesvědčením, že staří lidé jsou zbytečnými jedlíky. Jeho myšlenka sabotážních machinací v zájmu oligarchie pokračuje ve svém tažení po celém světě, hází na jeho jméno špatné světlo a stává se synonymem pro zlo. Náš svět je nejisté místo a bohatí byli vždy schopni najít způsob, jak oklamat dav. Vykořisťování a sabotáž pro dobro oligarchie jsou již dlouho v arzenálu Spojených států pod vlivem Henryho Kissingera, ale dnes cyklus dokončil svůj plný kruh a americký lid už nyní získává sklizeň vlastní slepoty. Jsou vystaveni vykořisťování podle stejných receptů, které byly napsány před pár desítkami let velikým a hrozným Dr. Henry Kissingerem.
A slyšme třikrát hurá za Henryho Kissingera, pána pokrytectví, autora monstrózní filozofie bohatství a sabotážní činnosti a majitele "Prezidentské medaile", nejvyššího státního vyznamenání Izraele.
I po opuštění nejvyšších funkcí zůstává Kissinger vlivnou postavou americké politiky, je členem několika vlivných, ale i kontroverzních skupin, např. skupina Bilderberg či Rada pro zahraniční vztahy. Svými odpůrci bývá obviňován z válečných zločinů (rozšíření války ve Vietnamu do Laosu), zločinů proti lidskosti a rozsáhlého porušování lidských práv, ale nic takového mu nebylo prokázáno.
S nedávným odtajněním dokumentů Nixonovy a Fordovy administrativy se Kissinger dostal pod tlak novinářů a lidsko-právních organizací kvůli americké politice v Jižní Americe a ve Východním Timoru. Úřady ve Francii, Brazílii, Chile, Španělsku a Argentině chtějí Kissingera v souvislosti s těmito dokumenty vyslechnout, což omezuje jeho možnost cestovat.