Blackout

Kybernetická válka

Dalším rizikovým faktorem je kybernetický útok. Kybernetická válka, jejímiž iniciátory mohou být jak jednotliví mazaní hackeři, tak hackerské skupiny, či hackerské armády států, se může stát realitou. Mohla by vést ke kolapsu globální informační infrastruktury a následnému blackoutu. Jednotlivé energetické dispečinky komunikují v internetovém prostředí a systém při elektrickém výpadku odmítá komunikovat. Elektroenergetická soustava je pro hackerský útok jako stvořená, je to snadno zranitelný a lákavý cíl zejména s rozvojem tzv. chytrých sítí.

V roce 2010 virus Stuxnet zblbnul íránské řídící systémy pracující na platformě Siemens a vyřadil z provozu íránská průmyslová a jaderná střediska. Škody byly obrovské. Rok na to byl Írán znovu napaden virem Flame, který sice nebyl destruktivní, ale způsobil nenapravitelné zpravodajské úniky odesíláním informací o struktuře systému svým tvůrcům, na jejichž základě mohou útočníci plánovat další kybernetické útoky. Následně na Írán zaútočil virus Duqu a virus Metasploit. Útok nebyl autorizován a jeho následky nebyly z pochopitelných důvodů íránskou stranou zveřejněny. Pokračování kybernetických útoků proti Íránu může vést až k rozpoutání světové kybernetické války, kdy si mocnosti budou navzájem ničit komunikační sítě softwarově i fyzicky. Co by to znamenalo v dnešní době pro civilizaci, kdy i blbá mikrovlnka má integrovaný procesor pro komunikaci s lednicí, si málokdo umí představit. Hrozbou 21. století se nově stávají kybernetické útoky poškozující infrastrukturu a ekonomiku napadeného státu vedené agresívními státy, a to zcela nečekaně, anonymně a destruktivně.

Podezření však jsou velmi konkrétní, a kromě jiných kutilů, třeba Severokorejců, zejména Izrael, Německo a USA, ale i Čína vedou úspěšně bitvu o ovládnutí světové komunikace všemi prostředky. Námitky, že internet nelze přesměrovat, ovládnout, nebo jen tak vypnout byly vyvráceny, když z neobjasněných příčin bylo 15 procent světových internetových tras (včetně amerických armádních dat!) na 18 minut přesměrováno přes China Telecom. V takovém případě nepřátelského přesměrování by potenciální útočník mohl pohodlně vypnout kompletně celý energetický systém nejen Evropy, ale třeba i světového vojenského hegemona USA, a napáchat tak nedozírné škody, aniž by zvedl zadek od kompu, nebo fyzicky překročil geopolitické hranice. V případě úspěšného rozsáhlého elektronického napadení jakéhokoliv civilizovaného státního útvaru by následky mohly být srovnatelné s rozsáhlým konvenčním útokem, jen s nepoměrně nižšími náklady pro útočníka, ze kterého by se napadený subjekt vzpamatovával mnoho let. Kdepak, blackout je sviňa, obzvlášť, když nám ho nějaký "dobrý kamarád" způsobí virovou infekcí.

Pro případ sabotáže jsou rozvodné systémy vůbec nejhůře chráněny. Nepočítá se s tím, že by někoho taková pitomost napadla. Stejně tak se nepočítá, že by někdo k takto rozsáhlé akci byl logisticky schopen shromáždit finanční prostředky, technické a odborné zázemí.

Odpojení Prahy od hlavních energetických tepen by způsobilo sice značné komplikace, ale jsou zde elektrárny Alpiq Kladno a Mělník, které by při startu z nuly byly schopny nouzově zásobovat Prahu elektřinou. V případě přerušení i těchto vedení by se Praha a s ní i celá republika ponořila do tmy a dlouhodobého chaosu.

Problémy se spojením

Přetěžování mobilních telefonních linek v době krize je největším problémem. Žádný operátor nemá svou síť dimenzovanou na stoprocentní využití. Základové stanice (BTS) jsou přetěžovány, každý se chce dovolat a žvanit nesmysly, ale nakonec se nedovolá nikdo. Jen pro zajímavost, v době povodní 2002 kolabovaly mobilní sítě již při zatížení na 78% dimenzované kapacity. Operátoři sice problémy popírají, faktem ale je, že mobilní spojení kolabovalo a nebylo možné se nikam dovolat ani z krizových telefonů. A to jenom pár dní pršelo, nic víc. Co je to proti monzunovým dešťům v Indii?

Všichni naši mobilní operátoři mají systémy zajištěny záložními bateriemi, které je mohou při výpadku elektrické sítě napájet po dobu 4 - 12 hodin. Navíc některé důležité BTS, přes které jsou k řadičům základových stanic (BSC) připojeny jiné další BTS, mají i vlastní generátor elektrického proudu. Tyto BTS jsou tedy schopny se několik desítek hodin obejít bez jakéhokoliv externího napájení a v rámci možností fungovat. Při delším přerušení dodávek elektrické energie jsou pak operátoři schopni do dané oblasti přivézt mobilní dieselové generátory. Ty by měly fungovat sice prakticky neomezeně, v reálu to však bude jen do té doby, než dojde nafta, nebo je zloději ukradnou. To však neřeší problém osobních mobilních telefonů, u kterých výrobci garantují kapacitu nabitých baterií často až na několik týdnů, v praxi však vydrží sotva několik dnů v provozu.

Stejný energetický problém s ústřednami mají i dnes již minimálně využívané pevné telefonní linky a ještě navíc budou v případě kolapsu hromadně destruovány telefonní kabely "neznámými pachateli". Z toho vyplývá, že po několika hodinách blackoutu se již nikdo nikam nedovolá a veškerá veřejná spojení budou přerušena. V nouzovém režimu budou přístupna pouze voláni na nouzové linky. Po několika dnech již budou fungovat jen amatérské vysílačky a linky armády, policie a IZS. A pak? Pak už snad jedině halekání z kotáru na kotár.

Při výpadku elektřiny z přenosové soustavy se dokáže distribuční síť udržet v ostrovním provozu z místních zdrojů pouze v nouzovém režimu, kdy jsou přednostně zásobovány vodárny, nemocnice a systémy kritické infrastruktury. Jedná se zejména o místní teplárny, energetické biostanice a solární farmy. Slabinou ostrovních provozů v případě kolapsu je nutnost okamžitého odpojení od sítě ve zlomku sekund, jinak budou do blackoutu strženy také a jejich opětovný restart z nuly je velmi komplikovaný.

Elektřina + Komunikační kanály = Demokracie

Plošný výpadek elektřiny na rozsáhlém území, je černou můrou pro celá města, regiony, státy, i kontinenty. Stejně tak je bez výjimky postrachem všech současných vládních garnitur, kdy blackout a následná anarchie by mohla pro vládnoucí skupiny znamenat oblíbenou lidovou kratochvíli - věšení na kandelábry. Dlouhodobější blackout by byl nejspíš akcelerátorem současné ekonomické krize do globální ekonomicko-společenské apokalypsy nevídaného rozsahu, spojené s rozpadem ekonomicko-finančních vztahů dnešní společnosti jak ji známe. Pravděpodobně by došlo k válce a razantnímu okleštění občanských svobod. Demokratický společenský systém již ze své podstaty funguje pouze za předpokladu, že funguje elektřina,na níž je závislý způsob elektronické komunikace a archivování informací. Jinak komunikovat dnes již prakticky neumíme a "dané slovo" pozbylo váhy vynálezem internetu. Systém fungování společnosti na "papírové" platformě byl přežit a všechny komunikační kanály přešly na elektronizaci. Bez elektřiny pohánějící internet a další komunikační systémy je v dnešní době absolutně nemožné fungování demokracie, ekonomiky, infrastruktury, státní správy i společenského života. Elektřina a komunikační kanály jsou zpětně provázány. Nefunguje-li elektřina, v řádu hodin přestanou fungovat veřejné komunikační kanály a naopak. Pokud by došlo k dlouhodobému rozsáhlému výpadku elektrického proudu, zbylo by tomuto, řekněme demokratickému(sic!) systému, jen díky setrvačnosti, pouhých několik málo dnů života do úplného exitu, ekonomickému kolapsu a společenského rozpadu. Tím by se otevřely dveře banditismu a právu silnějšího.

Otrocká mentalita Čechů nedává naději na změnu systému civilizovaným občanským demokratickým způsobem, přestože je k této změně nejspíš poslední příležitost. Zloba lidí z bezmoci se hromadí v temných zákoutích duše bez možnosti transformace v pozitivní myšlení a činy. Lidé jsou decimováni daněmi, "vymáháním práva" exekutory a ztratili víru v budoucnost. Politické strany, bez výjimky, se staly autistickými subjekty samy pro sebe. Již ani nepředstírají ohled na veřejné mínění, veřejný zájem je jim k smíchu a ignorují hořkost ponížených občanů. Jde jim jenom o prachy a posty. To není jen ignorantství, to je úchylná škodolibá radost z ponížení, bezmoci a okrádání jiných. Toto není problémem jen obyvatel české kotliny, je to problém celé Evropy, celé civilizace. Free je nesmyslné hromadění majetku a znak společenského statusu, pohrdání spoluobčany je cool a vymáhání nehorázných daní je in. V tom vynikají zejména pravicové strany TOP 09, ODS a politického křídla Vatikánu - KDU-ČSL. Vládnoucí skupiny jsou na svůj neoliberální projekt pyšné a trend se bude prohlubovat, než se něco mimořádného stane. Pohrdání občany bude trvat tak dlouho, než lidem hromadně rupne v hlavě, domnělou příčinu své hořkosti vezmou překvapivým útokem a ulice vezme spravedlnost do svých rukou, jak se v minulosti již mnohokrát stalo. Roznětkou by mohla být mimořádná událost typu blackoutu.

Lidé ztratili sounáležitost a společnost se rozpadla na volné sdružení konkurujících si individualistů. Národní cítění a skupinová sounáležitost, které Čechy zejména v 19. století stmelovaly jako národ, se staly archaismem. Panslavismus je out. In je být multikulturním kosmopolitním individualistou bez ukotvení. V nepředvídatelně kritickém okamžiku blackoutu zůstanou všichni prognostici, filosofové, politologové, sociologové i gender studies v šoku z chybných závěrů svých prognóz, a budou žasnout, kde se v lidech najednou vzalo tolik zloby. Sociologické modely přestanou fungovat, nastane doba chaosu.

Netřeba dělat si iluze o civilizovanosti zlomyslné všežravé opice, sebou samou zvanou člověk, která si zotročila svět. Člověk je již ze své postaty velmi zbabělé stádní zvíře, udržované v civilizovaných mezích jen represí. Sloupnutím křehké civilizační slupky pochybné lidské morálky čerpané z desatera, se zhroucením státní struktury obnaží skutečná podstata lidství. 5 % populace jsou bezohlední predátoři, 90 % stádo tupých ovcí, a posledních 5% jsou nezávislí zoufalci, kteří se zděšením upozorňují na situaci a sami se snaží uniknout z kanibalizujícího se stáda, které predátoři ženou na jatka. Lidská mysl je často deformovaná iracionální religiozitou, kterou ostatní zvířata postrádají. Lidská mysl je schopna po důkladné mediální masáži uvěřit i sebevětším neověřitelným pitomostem z úst či pera pochybných duchovních autorit v otázkách víry, či světských autorit v otázkách PR a propagandy. Jací skutečně jsme, se v plné míře projeví v krizovém okamžiku, kdy se zcela zhroutí organizační a represívní výkon státní moci, kdy se zhroutí civilizační síla schopná alespoň částečně eliminovat nejrůznější blby, šílence, psychopaty a sadisty. Jugoslávie si podobnou kalvárií prošla - a ví o tom své. Jsme přímými účastníky a svědky, do jak vysokých pozic dokáže stupidní stádo opicolidí vyzdvihnout manipulativní deprivanty typu George Busche jr., ale i Václava Klause, Miroslava Kalouska, Hashima Thaćiho, či Tony Blaira. Seznam vlivných deprivantů je nekonečný a jedná se téměř bez výjimky o všechny vrcholné politiky. A tuto podivnou anomálii nazýváme demokracií. Početné hloupé stádo se nechá bez odporu ovládat několika stupidními paranoidními deprivanty, nazývat to demokracií a dobrovolně se nechat hnát do katastrofy. Kam se podělo kritické myšlení, racionalita, statečnost, empatie, odpovědnost? Za svoji stádní stupiditu draze zaplatíme.

Jen pár hodin po velkém výpadku elektrického proudu nastane pravé El Dorado pro čiperné sběrače kovů a zlodějíčky. Elektrická rozvodná vedení a trakční drážní vedení nebudou chráněna napětím, výpadek proudu nebude pohotovostním četám signalizovat poruchu, krádeže kovů a sabotáže na vedení. To bude signálem ke zteči pro sběrače barevných kovů. Sběrači kovů se vrhnou jako kobylky na hliníková vedení, trafostanice, ale i trakční vedení a drážní zabezpečovací systémy. Pokud pro zloděje kovů nebyl problém za noc rozebrat desetitunový ocelový most u Horního Slavkova, oč snadnější bude rozebrat stožáry vysokého napětí i s hliníkovými vodiči na rovné louce, nebo trafostanice v odlehlých lokalitách bez rizika úrazu elektrickým proudem? Při následných pokusech energetiků o restart elektroenergetické sítě nastane nepřekonatelný problém diagnostikovat typ poruchy, lokalizovat ji a opravit místo závady na systému. Na jednu opravenou závadu bude vznikat několik dalších závad způsobených krádežemi na infrastruktuře, sabotážemi a vandalstvím. Čím déle bude výpadek proudu trvat, tím bude destrukce systému rozsáhlejší. Řada doposud bezúhonných lidí se uchýlí ke kriminální činnosti v okamžiku, kdy pro ně selžou všechny alternativní možnosti obživy. Nefungující trh práce již dnes dal vzniknout podhoubí kriminální činnosti a metanolová aféra je důkazem propojení policie a celní správy s podsvětím. Underclass se specifickou subkulturou přispějí k růstu vnitřní nestability, která bude s každým dnem jen narůstat.

Snaha uzavírat se před skutečností povede k oslabení potenciálu a smyslu státu. Bezpečnostní složky státu se v budoucnu proto budou zabývat už jen nevybíravým brutálním vymáháním kontribucí, aby ve městech nevypukl hladomor. Svůj naturální žold si výběrčí odeberou podílem podobně, jako dnes exekutoři. Při tomto harcování bude docházet k ozbrojeným střetům se skupinkami domobran vzniklých z obecních policií, bezpečnostních agentur a banditů. Pocit domova, za který se vyplatí bojovat, bude na místní komunitě, nikoliv na státu, se kterým se dnes prakticky ztotožňují již jen ti, kdo z chodu státu přímo profitují.

Dojde k úplné destrukci společnosti až na úroveň jedinců a vytváření nových účelových společenství, jakýchsi loupežnických rot na straně jedné a občanské domobrany na straně druhé. Tyto dvě skupiny si budou podle momentální potřeby (politické situace) své role prohazovat a jejich společným nepřítelem bude rozpadající se stát. Společnost se dostane na úroveň znepřátelených kavkazských klanů, vybírajících na ovládaném území výpalné. Podobnou situaci můžeme sledovat v rozvrácených zemích, jako je Libye nebo Sýrie. Tato neutěšená situace povede k nastolení neofeudalismu, kdy nejbrutálnější warlordi budou uzavírat účelové aliance, na jejichž základě vznikne hierarchie novodobé šlechty. Novodobá obdoba třicetileté války.

V životě by mě nenapadlo, že po kapitalistickém, socialistickém, pak znovu kapitalistickém systému, by mohl opět přijít feudální systém a dědičný dluh. Vždyť ještě před třiadvaceti lety jsme směřovali rázným krokem od socialismu ke komunismu, kdy všichni měli mít všeho dost. Nebo alespoň tak nějak nám to Milouš sliboval.

Kolapsem společnosti by v každém případě byla přehodnocena cena lidského života. Děje se tak již dnes vykrádáním veřejných solidárních systémů. Blackout by znamenal okamžité utrum zdravotních a sociálních služeb pro většinu občanů. V dnešní době je hodnota průměrného produktivního lidského jedince oceňovaná částkou 1,7 milionu Kč, která s přibývajícím lidským věkem, potažmo ztrátou osobní výkonnosti a bonity jedince strmě klesá, až vyjádřeno finančně, do záporných hodnot. To znamená, že cena lidského života bude přehodnocena, slabší jedinci budou nejspíš ponecháni svému osudu, přestože celý život pracovali a špórovali si ve státním systému na stáří.

Pro srovnání - na americkém Divokém západě počátku 19. století byla cena lidského života rovna ceně jednoho koně, kdy krádež koně byla trestána oběšením. Dnes v případě kolapsu systému by byl lidský život degradován na hodnotu ještě nižší, než je cena koně. V případě krádeže možná až na úroveň pecnu chleba, nebo jedné slepice. Ve středověku byli v českých zemích Cikáni běžně věšeni již za krádež měšce nebo slepice.

Že případný blackout není jen výplodem fantazie několika paranoidních mozků, ale reálná hrozba, svědčí dnešní konference Asociace Energetických Manažerů nazvaná "Blackout v ČR - strašák nebo faktická hrozba?",konaná v hotelu Olympic s poměrně reprezentativní účastí, zaštítěná ministrem Martinem Kubou osobně.

Otázka nezní, ZDA k blackoutu dojde, otázka je KDY.

http://www.outsidermedia.cz/Blackout-1.aspx